ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.3320.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 3320/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně P. a. s. zastoupené Mgr. L. R., advokátem proti žalovanému P. Z., zastoupenému Mgr. Ing. M. P., advokátem o zaplacení částky 50.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 19 C 119/2001, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. ledna 2006, č. j. 13 Co 69/2004-126, ve znění opravného usnesení ze dne 5. ledna 2006, č. j. 13 Co 69/2004-129, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. ledna 2006, č. j. 13 Co 69/2004-126, ve znění opravného usnesení ze dne 5. ledna 2006, č. j. 13 Co 69/2004-129, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 11. listopadu 2003, č. j. 19 C 119/2001-99, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 50.000,- Kč s 26 % úrokem z prodlení od 19. 9. 1997 do zaplacení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Na základě zjištění, že žalobkyně smlouvou ze dne 25. 2. 2005 postoupila žalovanou pohledávku z titulu smluvní pokuty společnosti S.Z. spol. s r. o., odvolací soud dovodil, že žalobkyně pozbyla aktivní věcnou legitimaci k vymáhání této pohledávky. Konstatoval přitom, že žalobkyně netvrdila a ani z obsahu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 2. 2005 nebylo zjištěno, že by jejími účastníky bylo smluveno vymáhání postoupené pohledávky žalobkyní na účet postupníka - společnosti S. ve smyslu §530 obč. zák.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, v němž odvolacímu soudu vytkla, že právní závěr o nedostatku věcné aktivní legitimace učinil, aniž ji podle §118a o. s. ř. ve spojení s §213b o. s. ř. poučil o potřebě vylíčit všechny rozhodné skutečnosti z hlediska aplikace §530 obč. zák. Navrhla proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné pouze podle §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b/ se nejedná, neboť napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně. Proto lze přípustnost dovolání zvažovat pouze v intencích §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou.
Námitka žalobkyně, že odvolací soud nesplnil svou poučovací povinnost, je uplatněním dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., jímž lze vytýkat, že řízení trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. však není způsobilý sám o sobě, i kdyby byl dán, přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit. Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, vyslovil, že na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce (§237 odst. 3 o. s. ř.), lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ nebo §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., přihlédnuto. Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může přitom dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které žalobkyně v dovolání označila (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Z uvedeného je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolacímu soudu proto nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 10. října 2007
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu