ECLI:CZ:NS:2007:33.CDO.3781.2007.1
sp. zn. 33 Cdo 3781/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně U. T., a.s. zastoupené advokátem, proti žalovanému B. D., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 449.789,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 8 C 1256/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2007, č. j. 12 Co 143/2006-178, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Třebíči rozsudkem ze dne 22. listopadu 2005, č. j. 8 C 1256/2002-110, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 449.789,10 Kč s 10 % úrokem z prodlení od 30. 5. 2001 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 311.526,25 Kč a částku 14.990,20 Kč kapitalizovaných úroků z prodlení (výrok I.), žalobu o zaplacení další částky 2.388,75 Kč na smluvní pokutě a další částky 258,80 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výrok III. a IV.).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. března 2007, č. j. 12 Co 143/2006-178, rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., jíž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky 449.789,10 Kč s 8 % úrokem z prodlení od 30. 5. 2001 do zaplacení a 14.217,80 Kč kapitalizovaných úroků z prodlení, potvrdil, v části výroku I. jej změnil tak, že žalobu o zaplacení dalšího úroku z prodlení ve výši 2 % z částky 449.789,10 Kč od 30. 5. 2001 do zaplacení, částky 772,40 Kč kapitalizovaných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 311.526,25 Kč zamítl; zároveň rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů a o poplatkové povinnosti.
Rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů napadl žalovaný dovoláním. V něm uvedl, že dovolání podává v návaznosti na §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. z důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., s tím, že je odůvodní ve lhůtě čtrnácti dnů od podání tohoto dovolání. Dne 31. 7. 2007 žalovaný podal u soudu prvního stupně odůvodnění dovolání, v němž popisuje danou věc po skutkové stránce, vytýká soudům, že neprovedly jím navržené důkazy (v dovolání konkrétně rozvedené), v důsledku čehož bylo o věci rozhodnuto na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu. Rovněž polemizuje s právním posouzením věci odvolacím soudem.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) k tomu oprávněným subjektem (žalovaným), avšak nesplňuje náležitosti dovolání podle občanského soudního řádu.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Náležitosti dovolání stanoví §241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). O odstranění vad dovolání dbá soud prvního stupně postupy obecně vyplývajícími z §209 a §43 o. s. ř., které jsou zčásti modifikovány v §241b odst. 3 o. s. ř. Spočívá-li vada dovolání v tom, že neobsahuje určení rozsahu, v jakém dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolací důvod, může dovolatel doplnit dovolání o tyto chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, popř. usnesení, kterým bylo toto rozhodnutí opraveno (§241 odst. 1 o. s. ř.). Běh lhůty k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. prodlužuje pouze v případě, že dovolatel při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem (notářem). Doplnění dovolání o určení rozsahu, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo o dovolací důvod musí dovolatel provést z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu učiněnou podle §209 a §43 o. s. ř. do uplynutí lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř., která je lhůtou propadnou (prekluzivní). Jejím marným uplynutím se uvedené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet a dovolání musí za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož v posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 24. 5. 2007 JUDr. E. B., advokátce se sídlem B., J. 11, která v tu dobu žalovaného zastupovala, připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na úterý 24. 7. 2007 (§57 odst. 2 o. s. ř.). Dovolání bylo podáno osobně u soudu prvního stupně dne 23. 7. 2007 s tím, že žalovaný v něm sice náležitě označil rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, a uvedl též, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, avšak neuvedl v něm dostatečně, z jakých důvodů dovolání podává (označil dovolací důvod jen s odkazem na zákonné ustanovení, avšak nikterak jej obsahově nekonkretizoval). Nejvyšší soud České republiky přitom již v usnesení ze dne 6. 10. 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, uveřejněném v časopise Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 2115, vyslovil, že pouhý odkaz na ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. není řádným uplatněním dovolacího důvodu. Teprve podáním ze dne 30. 7. 2007 doručeným osobně soudu prvního stupně dne 31. 7. 2007 doplnil žalovaný své dovolání o vylíčení použitých dovolacích důvodů. Jelikož byl již při podání dovolání zastoupen ve smyslu §241 o. s. ř. advokátem, měl možnost doplnit dovolání o chybějící náležitost jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do 24. 7. 2007. V uvedené lhůtě dovolání doplněno nebylo, vada dovolání se proto stala vadou neodstranitelnou a dovolací soud nemohl k podání ze dne 30. 7. 2007, jímž bylo dovolání doplněno, přihlédnout.
Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2007
JUDr. Blanka Moudrá
předsedkyně senátu