ECLI:CZ:NS:2007:33.ODO.545.2005.1
sp. zn. 33 Odo 545/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce města T., zastoupeného JUDr. B. M., advokátkou proti žalovanému R. H., zastoupenému JUDr. L. Č., advokátem o zaplacení 53.512,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 5 C 63/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. září 2003, č. j. 26 Co 238/2003-127, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 2.425,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně JUDr. B. M., advokátky.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 21. března 2003, č. j. 5 C 63/99-103, zastavil řízení „co do částky 433,- Kč s příslušenstvím a co do úroku z prodlení za období od 2. 2. 2001 v plné výši a za období od 3. 2. 2001 do zaplacení ve výši přesahující 10%“ (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 20.459,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 3. 2. 2001 do zaplacení (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 32.620,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 3. 2. 2001 do zaplacení (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Rozhodl tak poté, kdy jeho předchozí rozsudek ze dne 24. února 2000, č. j. 5 C 63/99-50, jímž uznal žalovaného povinným do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zaplatit žalobci 53.512 Kč se zde specifikovanými úroky z prodlení, byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. června 2002, č. j. 19 Co 229/2001-72, zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. září 2003, č. j. 26 Co 238/2003-127, rozsudek prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný osobně u soudu prvního stupně dne 10. 12. 2003 blanketní dovolání.
Žalobce se k dovolání žalovaného vyjádřil v tom smyslu, že rozsudek odvolacího soudu považuje za správný.
Vzhledem k datu vydání napadeného rozsudku odvolacího soudu bylo v řízení o dovolání postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před 1. dubnem 2005 – dále opět jen o. s. ř. (srovnej článek II bod 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele se zaměřil na posouzení, zda dovolání žalovaného obsahuje všechny potřebné náležitosti vyžadované občanským soudním řádem.
Náležitosti dovolání stanoví §241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). O odstranění vad dovolání dbá soud prvního stupně postupy obecně vyplývajícími z §209 a §43 o. s. ř., které jsou zčásti modifikovány v §241b odst. 3 o. s. ř. Spočívá-li vada dovolání v tom, že neobsahuje určení rozsahu, v jakém dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolací důvod, může dovolatel doplnit dovolání o tyto chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, popř. usnesení, kterým bylo toto rozhodnutí opraveno (§241 odst. 1 o. s. ř.). Běh lhůty k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. prodlužuje pouze v případě, že dovolatel při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem (notářem). Doplnění dovolání o určení rozsahu, v jakém se rozhodnutí dovolacího soudu napadá, nebo o dovolací důvod musí dovolatel provést z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu učiněnou podle §209 a §43 o. s. ř. do uplynutí lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř., která je lhůtou propadnou (prekluzivní). Jejím marným uplynutím se uvedené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet a dovolání musí za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS).
V posuzované věci byl rozsudek odvolacího soudu doručen tehdejšímu právnímu zástupci žalovaného JUDr. H. E., advokátu dne 22. 10. 2003 a posledním dnem lhůty k podání dovolání bylo pondělí 22. 12. 2003. Dovolání podal žalovaný osobně u soudu prvního stupně dne 10. 12. 2003; označil v něm sice rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, avšak neuvedl v něm, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá a z jakých důvodů jej podává. Jelikož žalovaný nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, vyzval jej soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 2. 2004, č. j. 5 C 63/99-137, aby si pro podání dovolání zvolil jako svého zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podal ve lhůtě třiceti dní od doručení tohoto usnesení řádné dovolání. Při doručování tohoto usnesení nebyl žalovaný v místě svého bydliště zastižen, ačkoli se zde zdržuje, a zásilka mu byla dne 27. 1. 2005 uložena na poště, kde si ji 11. 2. 2005 vyzvedl. V souladu s ustanovením §46 odst. 2 o. s. ř. bylo usnesení obsahující výzvu k povinnému zastoupení a odstranění vad dovolání žalovanému doručeno s účinky ke dni 31. 1. 2005, který připadl na pondělí (§57 odst. 2 o. s. ř.). Posledním dnem třicetidenní lhůty stanovené soudem pro splnění podmínky povinného zastoupení advokátem a podání jím sepsaného řádného dovolání byla středa 2. 3. 2005. Žalovaný udělil plnou moc k zastupování v dovolacím řízení JUDr. L. Č., advokátu teprve dne 10. 3. 2005; tento zástupce pak téhož dne sepsal dovolání, které bylo předáno k poštovní přepravě 11. 3. 2005.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. měl žalovaný možnost doplnit dovolání o chybějící náležitosti jen do uplynutí lhůty, která mu byla určena ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem. V uvedené lhůtě dovolání doplněno nebylo, vada dovolání se stala vadou neodstranitelnou a dovolací soud tudíž již nemohl k podání ze dne 10. 3. 2005, kterým bylo dovolání žalovaného doplněno, přihlédnout a podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 2.350,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném před 1. 9. 2006) a z paušální částky 75,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném před 1. 9. 2006).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2007
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu
33 Odo 545/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce m. T., zastoupeného JUDr. B M., advokátkou proti žalovanému R. H., zastoupenému JUDr. L. Č., advokátem o zaplacení 53.512,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 5 C 63/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. září 2003, č. j. 26 Co 238/2003-127, takto: I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 2.425,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně JUDr. B. M., advokátky.
Odůvodnění:
Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 21. března 2003, č. j. 5 C 63/99-103, zastavil řízení „co do částky 433,- Kč s příslušenstvím a co do úroku z prodlení za období od 2. 2. 2001 v plné výši a za období od 3. 2. 2001 do zaplacení ve výši přesahující 10%“ (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 20.459,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 3. 2. 2001 do zaplacení (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 32.620,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 3. 2. 2001 do zaplacení (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Rozhodl tak poté, kdy jeho předchozí rozsudek ze dne 24. února 2000, č. j. 5 C 63/99-50, jímž uznal žalovaného povinným do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zaplatit žalobci 53.512 Kč se zde specifikovanými úroky z prodlení, byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. června 2002, č. j. 19 Co 229/2001-72, zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 18. září 2003, č. j. 26 Co 238/2003-127, rozsudek prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný osobně u soudu prvního stupně dne 10. 12. 2003 blanketní dovolání.
Žalobce se k dovolání žalovaného vyjádřil v tom smyslu, že rozsudek odvolacího soudu považuje za správný.
Vzhledem k datu vydání napadeného rozsudku odvolacího soudu bylo v řízení o dovolání postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před 1. dubnem 2005 – dále opět jen o. s. ř. (srovnej článek II bod 3. přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (účastníkem řízení) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele se zaměřil na posouzení, zda dovolání žalovaného obsahuje všechny potřebné náležitosti vyžadované občanským soudním řádem.
Náležitosti dovolání stanoví §241a odst. 1 o. s. ř., podle něhož musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). O odstranění vad dovolání dbá soud prvního stupně postupy obecně vyplývajícími z §209 a §43 o. s. ř., které jsou zčásti modifikovány v §241b odst. 3 o. s. ř. Spočívá-li vada dovolání v tom, že neobsahuje určení rozsahu, v jakém dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebo dovolací důvod, může dovolatel doplnit dovolání o tyto chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tedy do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu, popř. usnesení, kterým bylo toto rozhodnutí opraveno (§241 odst. 1 o. s. ř.). Běh lhůty k možnému odstranění vad dovolání se ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. prodlužuje pouze v případě, že dovolatel při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem (notářem). Doplnění dovolání o určení rozsahu, v jakém se rozhodnutí dovolacího soudu napadá, nebo o dovolací důvod musí dovolatel provést z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu učiněnou podle §209 a §43 o. s. ř. do uplynutí lhůty určené v §241b odst. 3 o. s. ř., která je lhůtou propadnou (prekluzivní). Jejím marným uplynutím se uvedené původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet a dovolání musí za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř odmítnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS).
V posuzované věci byl rozsudek odvolacího soudu doručen tehdejšímu právnímu zástupci žalovaného JUDr. H. E., advokátu dne 22. 10. 2003 a posledním dnem lhůty k podání dovolání bylo pondělí 22. 12. 2003. Dovolání podal žalovaný osobně u soudu prvního stupně dne 10. 12. 2003; označil v něm sice rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, avšak neuvedl v něm, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá a z jakých důvodů jej podává. Jelikož žalovaný nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, vyzval jej soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 2. 2004, č. j. 5 C 63/99-137, aby si pro podání dovolání zvolil jako svého zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podal ve lhůtě třiceti dní od doručení tohoto usnesení řádné dovolání. Při doručování tohoto usnesení nebyl žalovaný v místě svého bydliště zastižen, ačkoli se zde zdržuje, a zásilka mu byla dne 27. 1. 2005 uložena na poště, kde si ji 11. 2. 2005 vyzvedl. V souladu s ustanovením §46 odst. 2 o. s. ř. bylo usnesení obsahující výzvu k povinnému zastoupení a odstranění vad dovolání žalovanému doručeno s účinky ke dni 31. 1. 2005, který připadl na pondělí (§57 odst. 2 o. s. ř.). Posledním dnem třicetidenní lhůty stanovené soudem pro splnění podmínky povinného zastoupení advokátem a podání jím sepsaného řádného dovolání byla středa 2. 3. 2005. Žalovaný udělil plnou moc k zastupování v dovolacím řízení JUDr. L. Č., advokátu teprve dne 10. 3. 2005; tento zástupce pak téhož dne sepsal dovolání, které bylo předáno k poštovní přepravě 11. 3. 2005.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. měl žalovaný možnost doplnit dovolání o chybějící náležitosti jen do uplynutí lhůty, která mu byla určena ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem. V uvedené lhůtě dovolání doplněno nebylo, vada dovolání se stala vadou neodstranitelnou a dovolací soud tudíž již nemohl k podání ze dne 10. 3. 2005, kterým bylo dovolání žalovaného doplněno, přihlédnout a podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o. s. ř dovolání odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 2.350,- Kč (§3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném před 1. 9. 2006) a z paušální částky 75,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném před 1. 9. 2006).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2007
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á
předsedkyně senátu