ECLI:CZ:NS:2007:4.TZ.6.2007.1
sp. zn. 4 Tz 6/2007
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. února 2007 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné J. K., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004, sp. zn. 38 T 66/2004, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné J. K.
Napadený trestní příkaz se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněná J. K. byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004, který nabyl právní moci dne 13. 8. 2005, uznána vinnou trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustila tím, že dne 24. 11. 2004 kolem 23.40 hodin v P., P., v O. N. S. vzala z volného výběru zboží parfém zn. Gabriela Sabattini v hodnotě 189,- Kč, se kterým prošla bez zaplacení kolem pokladen, kde byla zadržena pracovníkem bezpečnostní služby a zboží bylo vráceno zpět do prodeje, přičemž tohoto jednání se dopustila, přestože byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001 pod sp. zn. 37 T 69/2001, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2002, odsouzena pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.
Za to byla odsouzena podle §45 odst. 1, 45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin.
Jmenovaná obviněná byla dále odsouzena trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. 38 T 6/2005, který nabyl právní moci dne 13. 8. 2005, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm e) tr. zák., jehož se dopustila tím, že dne 28. 12. 2004 kolem 21.20 hodin v P., v P., v O. C. v oddělení volného výběru zboží vzala dva parfémy zn. PC Relevation EdT 50 v celkové hodnotě 1 346,- Kč, se kterými prošla bez zaplacení kolem pokladen, za pokladnami byla zadržena pracovníkem bezpečnostní služby a uvedeného jednání se dopustila, přestože byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2002 odsouzena pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v délce 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 30 měsíců.
Za to byla obviněná podle §45 odst. 1, 45a odst. 1 tr. zák. odsouzena k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné J. K. proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004. Napadeným rozhodnutím byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona uvedl, že v trestní věci sp. zn. 38 T 6/2005 po nápadu návrhu na potrestání provedla vedoucí soudní kanceláře Obvodního soudu pro Prahu 5 v souladu s ustanovením §153 odst. 2 ve spojení s ustanovením §154 odst. 1 vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy lustraci, na jejímž podkladě zaznamenala na originál návrhu na potrestání, že u Obvodního soudu pro Prahu 5 bylo nebo stále je vedeno proti obviněné další trestní stíhání pod sp. zn. 38 T 66/2004.
Samosoudkyně tohoto soudu, aniž by zjišťovala s jakým výsledkem toto předchozí řízení skončilo, případně v jakém stadiu se rozhodování této trestní věci nachází , vydala dne 11. 1. 2005 trestní příkaz ve věci sp. zn. 38 T 6/2005, jímž obviněné uložila trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. To za situace, kdy tatáž samosoudkyně opět pro trestný čin krádeže již vydala ve věci sp. zn. 38 T 66/2004 dne 23. 12. 2004 trestní příkaz, jímž byl obviněné uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin. V daném případě tak podle ministra spravedlnosti došlo k porušení zákona v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť samosoudkyně neprovedla řádná skutková zjištění vztahující se k otázce, jaký druh trestu a v jaké výši obviněné uložit, aby splňoval zákonná kriteria. Zmíněný trestní příkaz byl také v rozporu s ustanovením §36 tr. zák., který stanoví kriteria při ukládání stejného druhu trestu obviněnému a §45a odst. 1 tr. zák., který stanoví, že trest obecně prospěšných prací může být uložen ve výměře do 400 hodin.
Dalším důsledkem nedostatečného seznámení se s obsahem předchozího trestního řízení vedeného samosoudkyní Obvodního soud pro Prahu 5 proti obviněné, je podle stěžovatele skutečnost, že samosoudkyně nezjišťovala povahu trestné činnosti, pro niž byly podány dva návrhy na potrestání, a bez dalšího rozhodla, že jde o dva samostatné trestné činy, ač je zřejmé, že se jedná o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu. Ve věci sp. zn. 38 T 66/2004 bylo obviněné kladeno za vinu, že dne 24. 11. 2004 odcizila v obchodním centru N. S. parfém Gabriela Sabattini v hodnotě 189,- Kč. Ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 bylo obviněné kladeno za vinu, že dne 28. 12. 2004 kolem 21.20 hod odcizila v Obchodním domě C. dva parfémy PC Relevation v hodnotě 1 346,-Kč. V obou případech je ve skutkové větě akcentováno, že byla zadržena pracovníky ochrany uvedených nákupních center a v obou případech se těchto jednání dopustila přesto, že v kritické době se nacházela ve lhůtě podmíněného odsouzení pro majetkovou trestnou činnost, což bylo kvalifikačním momentem ve vztahu k ustanovení §247 odst. 1 písm. e) tr. zák.
V posuzované věci nebyla dána procesní překážka uvedená v ustanovení §12 odst. 11 tr. ř. ve spojení s ustanovením §314b odst. 1 tr. ř., neboť vzhledem k tomu, že oba návrhy na potrestání byly obviněné doručeny až dne 13. 8. 2005, bylo trestní stíhání pro oba útoky zahájeno tímto dnem. Obviněná byla zadržena na základě příkazu k zatčení dne 13. 8. 2005 v 9.00 hod a téhož dne v 16.45 hod byla předvedena před samosoudkyni. Z obsahu protokolu o výslechu obviněné je zřejmé, že obviněné byl nejprve do vlastních rukou doručen trestní příkaz vydaný dne 11. 1. 2005 pod sp. zn. 38 T 6/2005 a poté, co se obviněná seznámila s jeho obsahem, prohlásila, že proti tomuto trestnímu příkazu odpor nepodává.
Trestní příkaz má povahu odsuzujícho rozsudku, účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají v tomto případě doručením trestního příkazu. Je tak zřejmé, že v okamžiku doručení trestního příkazu sp. zn. 38 T 6/2005 neexistovala zákonná překážka pro existenci tohoto rozhodnutí, neboť jím byl uložen trest, který je trestním zákonem pro použitou právní kvalifikaci protiprávního jednání obviněné předvídán a to v zákonné sazbě. Pokud však bezprostředně nato doručila samosoudkyně obviněné trestní příkaz sp. zn. 38 T 66/2004, byl tento procesní postup v rozporu se zákonem, protože byl uložen samostatný trest, ač mělo být postupováno v intencích §37a tr. zák., a zároveň byla překročena trestní sazba trestu obecně prospěšných prací o 100 hodin.
Z uvedené argumentace je zřejmé, že právní vady nevykazuje trestní příkaz sp. zn. 38 T 6/2005 vydaný později, ale doručený dříve, nýbrž trestní příkaz sp. zn. 38 T 66/2004 vydaný sice dříve, ale doručený později.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004 byl porušen zákon a to v ustanovení §36, §45a odst. 1 a §37a odst. 1 tr. zák. a v řízení, jež mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. a to v neprospěch obviněné J. K. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících a následně postupoval dle §270 odst. 1 tr. ř.
Pro úplnost je třeba uvést, že podaná stížnost pro porušení zákona je ve věci předmětných trestních příkazů druhou v pořadí, kdy stěžovatel již předtím podal ohledně těchto rozhodnutí stížnost pro porušení zákona, která však nesprávně směřovala proti rozhodnutí sp. zn. 38 T 6/2005, a v důsledku této formální vady ji Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz 138/2006 zamítl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona je v plném rozsahu důvodná.
Z trestního příkazu sp. zn. 38 T 66/2004 (č. l. 22) vyplývá, že obviněná byla dne 23. 12. 2004 Obvodním soudem pro Prahu 5 uznána vinnou trestným činem krádeže podle ust. §247 odst. 1 písm e) tr. zák., kdy přesto, že byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001 pod. sp. zn. 37 T 69/2001 již pro trestný čin krádeže odsouzena, dne 24. 11. 2004 v obchodním domě C. v P., P. odcizila z volného prodeje 1 ks parfému, s kterým prošla kolem pokladen bez zaplacení a byla zadržena pracovníkem ostrahy. Soud obviněné uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hodin.
Z trestního příkazu sp. zn. 38 T 6/2005 (č. l. 20) je patrno, že Obvodní soud pro Prahu 5 obviněné dne 11. 1. 2005 uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. I v tomto případě byla obviněná uznána vinnou trestným činem krádeže podle ust. §247 odst. 1 písm e) tr. zák., kdy přesto, že byla trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 5. 2001 pod. sp. zn. 37 T 69/2001 již pro trestný čin krádeže odsouzena, dne 28. 12. 2004 v obchodním domě C. v P., P. odcizila z volného prodeje 2 ks parfému. Rovněž v tomto případě prošla s odcizeným zbožím kolem pokladen bez zaplacení a byla zadržena pracovníkem ostrahy.
Oba trestní příkazy byly obviněné doručeny dne 13. 8. 2005 a to tak, že obviněná byla na základě příkazu k zatčení dne 13. 8. 2005 policií předvedena před Obvodní soud pro Prahu 5 k výslechu. V rámci toho jí u jmenovaného soudu byly do vlastních rukou (spolu s návrhy na potrestání) doručeny oba trestní příkazy. Jako prvý v pořadí jí byl doručen trestní příkaz později vydaný tj. příkaz sp. zn. 38 T 6/2005 a následně poté jí byl doručen trestní příkaz vydaný dříve tj. příkaz sp. zn. 38 T 66/2004. Tyto skutečnosti vyplývají z protokolu o výslechu konaném dne 13. 8. 2005, započatém v 16.45 hod. (č. l. 32-33). Obviněná se vzdala práva na podání odporu do obou trestních příkazů. Dále je v uvedeném protokolu obviněnou uvedeno, že obou předmětných krádeží se dopustila z důvodu, že byla nezaměstnaná a neměla na obživu a zamýšlela odcizené zboží prodat.
Na návrhu na potrestání ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 (č. l. 18) je vyznačen záznam lustra dalších řízení týkajících se obviněné : Lustrum 38 T 66/2004 s datem 5. 1. 2005 podpis nečitelný, z něhož je patrno, že proti obviněné je či bylo vedeno trestní řízení pod zmíněnou spisovou značkou.
Podle §36 tr. zák. věty prvé, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty prvé může soud obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle §314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku, účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému.
Podle §37a odst. 1 tr. zák., odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu ( §89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení §35 až 37 tu platí obdobně.
Podle §89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
Z výše uvedeného je patrno, že obvodnímu soudu byla v okamžiku rozhodování ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 známa existence trestního řízení ve věci sp. zn. 38 T 66/2004 a soud si před vydáním dalšího trestního příkazu měl zrekapitulovat obsah tohoto rozhodnutí. To bylo v daném případě zjednodušeno tím, že se v obou věcech jedná o rozhodnutí téhož soudu a téhož samosoudce.
Soud však zřejmě provedenou lustraci přehlédl, proto na ni nezareagoval, nezrekapituloval obsah trestního příkazu sp. zn. 38 T 66/2004 a nezjistil, že v této věci již byl obviněné uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 100 hod. Dále v důsledku toho nezjistil, že v obou případech se obviněná dopustila stejného trestného činu (krádeže) tak, že odcizila zboží stejného druhu (parfém) na stejném místě (O. C., P. P.) stejným způsobem provedení (vzetím z volného výběru a projitím se skrytým zbožím kolem pokladen poškozeného) v krátkém časovém úseku (v listopadu a prosinci roku 2004), přičemž obviněná byla přitom vedena úmyslem opatřit si prodejem ukradených věcí peníze na obživu v době nezaměstnanosti.
V okamžiku vydávání rozhodnutí v důsledku neučinění uvedených úkonů vycházel soud z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, a uložil tak obviněné opětovně trest obecně prospěšných prací, jenž ve svém součtu přesahuje zákonem stanovenou hranici o 100 hodin. Taktéž neshledal, že s ohledem na povahu výše popisované trestné činnosti se jedná o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu, jak má na mysli ustanovení §89 odst. 3 tr. zák. Tato pochybení byla důsledkem toho, že soud před vydáním rozhodnutí ve věci sp. zn. 38 T 6/2005 nezjistil řádně obsah a stav věci sp. zn. 38 T 66/2004, což bylo v posuzovaném případě nezbytnou podmínkou pro správné a zákonné výsledné rozhodnutí. S ohledem na pořadí, ve kterém byly uvedené trestní příkazy obviněné doručeny, je třeba konstatovat, že k porušení zákona došlo trestním příkazem vydaným ve věci sp. zn. 38 T 66/2004, ačkoli byl ve skutečnosti vydán dříve než trestní příkaz ve věci sp. zn. 38 T 6/2005.
Lze tudíž konstatovat, že v uvedeném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák. , neboť v důsledku uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 100 a 400 hodin, kdy z důvodu doručení trestních příkazů obviněné v témže dni nebylo a ani nemohlo být z trestu obecně prospěšných prací ničeho vykonáno. Byla tak překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, která činí 400 hodin, jíž je nutno respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest či tresty tohoto druhu uložené dřívějšími rozhodnutími nebyly zčásti nebo zcela vykonány.
Podle Nejvyššího soudu, jakož i podle stávající judikatury, je překročení horní hranice zákonné trestní sazby při ukládání trestu konkrétnímu obviněnému nutné považovat za uložení druhu trestu, který je ve zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř., a tudíž podání stížnosti pro porušení zákona, byť jen z tohoto důvodu, je třeba označit za opodstatněné ( viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2006 sp. zn. 4 Tz 145/2006).
Dále vzhledem k charakteru popisované trestné činnosti, kdy zde byly splněny podmínky §89 odst. 3 tr. zák., neboť útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu, jednotný záměr, stejný způsob provedení, je zde i blízká souvislost časová a shoda v předmětu útoku, a vzhledem k tomu, že oba dva trestní příkazy spolu s návrhy na potrestání byly obviněné doručeny ve stejný den, čili obvinění bylo J. K. sděleno až poté, co oba útoky (skutky) spáchala, v důsledku čehož pokračující skutek nebyl a ani nemohl být přerušen ve smyslu ustanovení §12 odst. 11 tr. ř. ve spojení s ustanovením §314b odst. 1 tr. ř., Nejvyšší soud konstatuje, že se v daném případě nejednalo o dva samostatné trestné činy, nýbrž o dva dílčí útoky pokračujícího trestného činu a obvodní soud tak měl postupovat podle ustanovení §37a odst. 1 tr. zák. a uložit společný trest.
Ke shora uvedenému hmotněprávnímu pochybení pak došlo proto, že Obvodní soud pro Prahu 5 nezjistil řádně skutkový stav věci, při současném neúplném hodnocení důkazů ve vztahu k charakteru spáchaného trestného činu i k ukládanému trestu podle §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 12. 2004 sp. zn. 38 T 66/2004, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněné J. K. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 5, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Obvodní soud si vyžádá potřebný přílohový spis či spisy, přičemž poté věc v souladu se zákonem za použití §37a tr. zák. a též s důrazem na správnost výroku o trestu opětovně rozhodne.
Při dalším postupu bude třeba mít na paměti, že Nejvyšším soudem bylo vysloveno, že zákon byl porušen v neprospěch obviněné, a proto nemůže podle §273 tr. ř. v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v její neprospěch. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je obvodní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2007
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c