ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.1289.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 1289/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. listopadu 2007 o dovoláních, která podali obvinění M. B. a J. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 5 To 294/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 104 T 8/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných M. B. a J. M. o d m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 104 T 8/2007, byli obvinění M. B. a J. M. uznáni vinnými trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a podle téhož ustanovení jim byly uloženy tresty odnětí svobody, a to obviněnému M. B. v trvání dvou let a šesti měsíců a obviněnému J. M. v trvání tří let, pro jejichž výkon byli podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazeni do věznice s ostrahou.
Krajský soud v Ostravě jako soud druhého stupně usnesením ze dne 13. 7. 2007, sp. zn. 5 To 294/2007, zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obviněných jako nedůvodná.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Ostravě napadli obvinění dovoláními podanými prostřednictvím obhájkyň ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Oba dovolatelé shodně explicitně uplatnili první alternativu citovaného ustanovení, tj. že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
Vzhledem k téměř totožnému znění obou dovolání je jejich obsah dovolacím soudem interpretován společně. Podle názoru jak obviněného M. B., tak obviněného J. M. soud druhého stupně pochybil, když nepřipustil provedení jimi navržených důkazů. V rámci veřejného zasedání konaném o obou odvoláních sice soud sice Krajský soud v Ostravě vyslechl opětovně poškozeného, ale jeho výpověď oba dovolatelé označili za nevěrohodnou. Naopak výslech svědků M. Š., A. M. a P. K., kteří mohli dle obviněných uvést nové a podstatné skutečnosti k události, jež je předmětem trestního stíhání, odvolací soud provést odmítl. Obvinění shodně uvedli, že nové skutečnosti ve věci vyvstaly i po právní moci rozhodnutí soudu druhého stupně, a z toho důvodu podali také návrhy na obnovu řízení. Závěrem dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí s tím, aby obvinění M. B. a J. M. byli zproštěni obžaloby.
Obvinění jsou podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jich bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání jsou přípustná podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadají pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřují proti usnesení, jímž byly zamítnuty řádné opravné prostředky proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání byla podána v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a obsahují náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm l) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Předpokladem pro uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Zásadní význam zde má okolnost, zda odvolací soud přistoupil k přezkumu napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně po věcné stránce. Tato první alternativa dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. totiž cílí na situace, kdy soud druhého stupně řádný opravný prostředek odmítl nebo zamítl (podle §253 tr. ř.), aniž se jím meritorně zabýval, přičemž procesní podmínky pro takový postup nebyly dány. Ve věci obviněných M. B. a J. M. však Krajský soud v Ostravě zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obou obviněných poté, co soud druhé instance v rámci své přezkumné činnosti dospěl k závěru, že odvolání nebyla důvodná. Za této situace mohli dovolatelé úspěšně uplatnit deklarovaný důvod dovolání výhradně v jeho druhé alternativě, tj. že v řízení předcházejícím uvedenému zamítavému rozhodnutí odvolacího soudu byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
Dovolací soud se tedy dále zabýval námitkami obviněných z jejich obsahového hlediska, zda jimi ve skutečnosti dovolatelé neuplatnili druhou alternativu podle deklarovaného dovolacího důvodu. Jako nejpříhodnější se nabízela možnost, že spatřovali řízení předcházející zamítavému rozhodnutí odvolacího soudu stižené vadou předpokládanou v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento důvod dovolání je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání z citovaného důvodu je tedy určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.
Ani druhé alternativě důvodu uvedenému pod písmenem l) ve spojení s důvodem pod písmenem g) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. však námitky obviněných obsahově neodpovídaly a Nejvyšší soud je posoudil tak, že je nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ani jiný zákonný důvod.
Dovolatelé totiž fakticky brojili proti neprovedení jimi navrhovaných důkazů – opakovaných výslechů svědků M. Š., A. M. a P. K. K tomu Nejvyšší soud připomíná, že předmětem právního posouzení v dovolacím řízení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování apod. V dovolání je totiž možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat skutkové vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení.
Dále obvinění tvrdili, že po rozhodnutí soudu druhého stupně vyšly najevo nové skutečnosti, a proto podali též návrh na obnovu řízení. Neuvedli však již blíže, v čem konkrétně spočívaly jimi tvrzené nové skutečnosti, ani o čem měly svědčit. Obnova řízení (§277 tr. ř. an.) je mimořádným opravným prostředkem určeným k odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních některých pravomocných rozhodnutí za podmínky, že až po právní moci původního rozhodnutí vyvstaly nové skutečnosti – příčiny nedostatků skutkových zjištění. Proto, pokud podali obvinění návrh na obnovu řízení, jeví se tento jejich počin jako vhodný procesní postup pro řešení naznačené situace. Na rozdíl od obnovy řízení je dovolání jako mimořádný opravný prostředek určený k přezkumu některých pravomocných meritorních rozhodnutí soudu Nejvyšším soudem (a to výlučně z důvodů taxativně vyjmenovaných v ustanovení §265b tr. ř.) a je koncipován tak, že nepřipouští, aby jím byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Ústavní soud se s tímto výkladem ztotožnil např. v usneseních ze dne 20. 6. 2004, sp. zn. I. ÚS 22/04, ze dne 22. 8. 2005, sp. zn. II. ÚS 160/03, a ze dne 2. 5. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05.
Dovolatelé tak ve svých mimořádných opravných prostředcích deklarovali důvod dovolání pod písmenem l) ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. v jeho první alternativě, kterou na daný případ nebylo možno aplikovat. Nejvyšší soud posoudil obsahy podání i z hlediska možnosti jejich podřazení pod druhou alternativu citovaného dovolacího důvodu, ale ani této alternativě námitky neodpovídaly. Proto dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání byla podána z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a dovolání obviněného M. B. i obviněného J. M. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jejich podnětu věcně přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4, 5 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. listopadu 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová