ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.129.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 129/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. února 2007 o dovolání, které podal obviněný J. I., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 9. 2006, sp. zn. 7 To 251/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 1 T 119/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. 1 T 119/2005, byl obviněný J. I. uznán vinným trestným činem útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. Za tento trestný čin a sbíhající se trestný čin útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. a §156 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., pro které byl odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 1 T 42/2005, mu byl podle §155 odst. 2 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byl podle 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci a podle §35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. 1 T 42/2005, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo současně rozhodnuto o náhradě škody.
Krajský soud v Plzni jako soud druhého stupně usnesením ze dne 14. 9. 2006, sp. zn. 7 To 251/2006, zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obviněného.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Plzni napadl obviněný J. I. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Podle názoru obviněného nejsou správná a úplná skutková zjištění okresního soudu a rozhodnutí odvolacího soudu, který je zcela převzal, tak spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný od počátku řízení trval na tom, že nespáchal žalovaný skutek a že tento se ani nestal. Nikdy nepoužil svého psa k útoku na policistu. Proto pes nemohl reagovat na povely, které obviněný nikdy nevyslovil a nemůže být posuzován jako zbraň použitá k útoku. Kromě poškozeného neviděl nikdo ze svědků útok psa na policistu a neslyšel pokyny obviněného uvedené v obžalobě. Ani odborná expertiza neprokázala, že by roztržení oděvu poškozeného mělo být způsobeno psem a nebylo ani prokázáno, o jakou rasu se mělo jednat. Soudy obou stupňů se nevypořádaly s provedenými důkazy a tyto nehodnotily v souladu se zásadou in dubio pro reo. Protože skutek, pro který byl obviněný odsouzen, se nestal, navrhl dovolatel, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a uložil Krajskému soudu v Plzni, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání. Uvedl, že údajná nesprávnost skutkových zjištění nemůže být dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání odmítl.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a obsahuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., proto bylo třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Otázka dodržení procesních ustanovení, tj. zejména ustanovení trestního řádu, včetně ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, při tomto posuzování nehraje žádnou roli, protože není kritériem dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování apod. V dovolání je totiž možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat skutkové vady s cílem dosáhnout primárně změny ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je koncipován tak, že nepřipouští, aby jím byl napadán skutkový základ rozhodnutí. Ústavní soud se s tímto výkladem ztotožnil např. v usneseních ze dne 20. 6. 2004, sp. zn. I. ÚS 22/04, ze dne 22. 8. 2005, sp. zn. II. ÚS 160/03 a ze dne 2. 5. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05.
Nejvyšší soud posoudil námitky podaného dovolání tak, že je z hlediska jejich obsahu nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod. Obviněný v dovolání vyslovil přesvědčení, že nepoužil svého psa k útoku na policistu, nespáchal žalovaný skutek a že tento se nestal způsobem popsaným ve výroku odsuzujícího rozsudku, který považoval za správný i soud odvolací. Touto námitkou popřel správnost skutkových zjištění, která soudy učinily na základě vyhodnocení důkazů, tedy procesní činností vykonávanou podle ustanovení trestního řádu. Právní posouzení učiněné podle procesních ustanovení však nelze zaměňovat s hmotně právním posouzením, jehož nesprávnost je předpokladem uplatnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud je v dovolacím řízení povinen vycházet z hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných soudy nižší instance a jejich změnu není oprávněn provést, neboť to neumožňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů. Stejný závěr je třeba učinit také ohledně námitek dovolatele, podle kterých kromě poškozeného neviděl nikdo ze svědků útok psa na policistu a neslyšel jeho pokyny, resp. kterými zpochybňoval závěry odborné expertizy. Také tyto námitky zpochybňují hodnocení důkazů a nikoli správnost právního posouzení. Námitku, podle které v daném případě pes nemůže být posuzován jako zbraň použitá k útoku, tedy obviněný vyslovil pouze jako důsledek hodnocení zjištění, která nejsou součástí skutkového stavu věci a která nelze v dovolacím řízení jakkoli zohlednit. Po obsahové stránce tak uplatněné námitky nelze podřadit dovolacímu důvodu citovanému v dovolání.
Dovolatel tak ve svém mimořádném opravném prostředku vadu právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a nesprávnosti skutkových zjištění. Neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu věcně přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4, 5 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. února 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová