ECLI:CZ:NS:2007:5.TDO.435.2007.1
sp. zn. 5 Tdo 435/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2007 o dovolání podaném obviněnou M. B., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 3 To 328/2006, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 2 T 854/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 2 T 854/2003, byla obviněná M. B. uznána vinnou pomocí k trestnému činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a §10 odst. 1 písm. c) tr. zák., za což jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. Š.
Proti uvedenému rozsudku podali odvolání oba obvinění, státní zástupce a poškozený, o nichž rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 3 To 328/2006, kterým napadený rozsudek soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněné M. B. a J. Š. uznal vinnými trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., který spáchali ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za tento trestný čin uložil podle §250 odst. 3 tr. zák. oběma trest odnětí svobody v trvání dvou let, jehož podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let. Dále bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř. tak, že oba obvinění jsou povinni společně a nerozdílně nahradit škodu poškozené organizaci ve výši 689.225,90 Kč.
Shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně napadla obviněná M. B. dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Dovolání opřela o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřovala obviněná především v tom, že v soudním řízení nebyl prokázán její úmysl uvést někoho v omyl za účelem vlastního obohacení, neboť postupovala při výkonu svého zaměstnání v souladu s pokyny spoluobviněného J. Š. Dále namítla, že se odvolací soud nevypořádal dostatečně s její obhajobou založenou na tom, že se uvedeného skutku nedopustila. Svou pracovní náplň fakturantky vykonávala vždy výlučně na základě zadání, které jí bylo sděleno nadřízeným nebo jiným spolupracovníkem. O takových úkolech nebyla oprávněna pochybovat ani neměla povinnost přezkoumávat jejich správnost či dokonce zákonnost. Další argument, který uvedla na obhajobu svých tvrzení, spočíval v tom, že k jejímu počítači, na kterém pracovala, měly přístup i jiné osoby, resp. zaměstnanci poškozené organizace, tudíž není vyloučeno, že příslušné účetní operace s fakturami provedl jiný pachatel. V tomto smyslu vypovídal i svědek Ing. M. V., přičemž s jeho výpovědí se soudy dostatečně nevypořádaly, stejně jako s tvrzením obviněné, že razítka poškozené organizace neměla číselné označení a nebylo tudíž možné dohledat, kdo disponoval s jednotlivými razítky uvedenými na soudu předložených účetních dokladech. Závěrem svého dovolání obviněná navrhla, aby napadený rozsudek Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil soudu druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byla obviněná uznána vinnou a uložen jí trest.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je základní podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. ř.), a následně posoudit opodstatněnost dovolacích námitek.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu se tedy lze domáhat nápravy právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek byl správně právně posouzen, tj. zda je právně kvalifikován v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Nelze tedy v dovolání namítat nic proti skutkovým zjištěním soudu a ani proti tomu, jakým způsobem soud hodnotil důkazy, neboť dovolání jako mimořádný opravný prostředek je z hlediska dovolacích důvodů koncipováno tak, že nepřipouští, aby jím byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
Jako trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. spáchaný ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištění soudu druhého stupně spočíval v tom, že obviněná M. B. společně po předchozí domluvě se spoluobviněným J. Š. v úmyslu získat peníze pro svou potřebu v období od března 2000 do září 2001 včetně, jako zaměstnankyně družstva, nejméně v 36 případech provedla obviněná přefakturaci u fiktivně vystavených faktur s vnitropodnikovými čísly na střediska, ačkoliv věděla, že pod stejnými vnitropodnikovými čísly faktur jsou uvedeni jiní nájemci, proto, aby těmito náklady zatížila střediska s cílem takto fiktivně vykázat soulad mezi skutečným a účetním odběrem energie a toto vyhotovování fingovaných dokladů umožňovalo fakturované částky od níže uvedených nájemců po jejich výběru spoluobviněným v hotovosti neodvádět, aniž by takové jednání mohlo být při běžné kontrole zjištěno, přičemž současně obvinění vyhotovovali příjmové pokladní doklady, které vypisovali buď rukou či psacím strojem a tyto obviněný J. Š. předával společně s falešnými fakturami nájemcům, od nichž vybíral v hotovosti platby za odběr elektrické energie, které si obvinění ponechávali, přičemž způsobili škodu ve výši nejméně 689.225,90 Kč.
Obviněná ve svém dovolání sice namítla, že zákonné znaky trestného činu podvodu, kterým byla uznána vinnou, nemohly být v posuzované věci naplněny, avšak toto své tvrzení založila výlučně na nesouhlasu se způsobem hodnocení důkazů soudy obou stupňů, resp. odvolacím soudem a především nabídla jinou verzi skutkového stavu, než z jakého tento soud v napadeném rozsudku vycházel. Z popisu skutku, který je uveden ve výroku rozsudku, je totiž zcela zřejmé, že Krajský soud v Brně učinil skutkové zjištění, jehož výsledkem bylo, že obviněná jednala po předchozí vzájemné domluvě se spoluobviněným J. Š. s cílem získat finanční prostředky za fingovaný odběr elektřiny různými středisky, který však ve skutečnosti byl realizován nájemci družstva, specifikovanými ve výroku. Je tedy vyloučena možnost, že by při tomto skutkovém závěru absentoval úmysl obviněné podílet se na uvedeném protiprávním jednání. Rovněž tak odvolací soud dospěl k jednoznačnému závěru, že to byla právě obviněná, kdo tuto dohodu s J. Š. uzavřel a kdo vyhotovoval fingované faktury a některé z příjmových pokladních dokladů. Pokud tedy obviněná namítla, že tuto činnost mohla provádět jiná osoba, jež měla přístup k jejímu počítači, jedná se opět o verzi, která je v rozporu se skutkovým stavem zjištěným soudy nižších stupňů.
Obsahem dovolání obviněné jsou tedy námitky, které směřují výlučně do oblasti hodnocení důkazů provedeného odvolacím soudem a z něho vzešlá skutková zjištění, jejichž správnost však nemůže být předmětem přezkumu v řízení o dovolání podaného z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Přestože obviněná formálně uplatnila tento dovolací důvod, svými námitkami jej nenaplnila, neboť zpochybnila pouze správnost soudem učiněných skutkových zjištění. (Srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05.) Dovolání lze vzhledem k tomu považovat za podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněné odmítl, aniž by z jejího podnětu napadený rozsudek a jemu předcházející řízení přezkoumal podle §265i odst. 3, 5 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. dubna 2007
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová