ECLI:CZ:NS:2007:7.TDO.745.2007.1
sp. zn. 7 Tdo 745/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. června 2007 v neveřejném zasedání dovolání, které podal obviněný G. I. A., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 3 To 191/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 3 T 117/2006, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 7. 2. 2007, sp. zn. 3 T 117/2006, byl obviněný G. I. A. uznán vinným trestným činem kuplířství podle §204 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák., který spáchal tím, že nejméně od měsíce srpna 2003 do 4. 4. 2006 přiměl k provozování prostituce M. N., v prostoru u motorestu a kamionové odbočky silničního hraničního přechodu u obce D. D., okres Č. K., s tím, že jmenovaná musela denně vydělat prostitucí částku 150 Euro, a to do zimních měsíců roku 2005, poté 120 Euro denně, přičemž veškeré finanční prostředky získané prostitucí obviněnému odevzdávala, čímž mu vydělala nejméně 134.100 Eur, tedy nejméně 4.023.000,- Kč. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §204 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Naproti tomu byl obviněný tímto rozsudkem podle §226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutky kvalifikované jako trestné činy kuplířství podle §204 odst. 1, 2, 3 písm. a) tr. zák. a znásilnění podle §241 odst. 1, 2 tr. zák., neboť nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro které byl obviněný stíhán.
O odvolání obviněného proti odsuzující části tohoto rozsudku rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 19. 3. 2007, sp. zn. 3 To 191/2007, tak, že podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně v odsuzující části označené ve výroku rozsudku bodem I. Podle §259 odst. 3 písm. a), b) tr. zák. (správně má být: tr. řádu) znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným, že nejméně od 7. 5. 2004 do 4. 4. 2006 přiměl k provozování prostituce M. N., která z jeho popudu vykonávala prostituci především v prostoru mezinárodní silnice u motorestu a u kamionové odbočky silničního hraničního přechodu u obce D. D., okres Č. K., přičemž finanční prostředky získané prostitucí odevzdávala obviněnému, čímž mu vydělala v uvedeném období nejméně 41.400 Eur, tedy nejméně 1.224.000,- Kč. Za trestný čin kuplířství podle §204 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. jej odsoudil podle §204 odst. 3 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dva roky a pro výkon trestu obviněného zařadil podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Jinak zůstal napadený rozsudek v celé zprošťující části označené bodem II. nedotčen.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podal obviněný včas prostřednictvím obhájkyně dovolání, které se opírá o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že soud postupoval při provádění a hodnocení důkazů v rozporu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., důkazy prováděl jednostranně a závěr o vině vybudoval na výpovědi svědkyně M. N., která byla vyslechnuta formou neodkladného úkonu, ačkoliv pro něj podle obviněného nebyl zákonný důvod. Soudům vytkl, že nevyvinuly odpovídající úsilí k tomu, aby mohly tuto svědkyni vyslechnout a pokud odvolací soud dospěl k závěru o použitelnosti výslechu učiněného formou neodkladného úkonu, chybí ověření pravdivosti a věrohodnosti výpovědi svědkyně M. N. z pohledu jejích duševních schopností. Další námitky obviněný vznesl k odposlechům telefonických hovorů, které byly podle něj povoleny v jiné trestní věci a za jiným účelem. Krajský soud v Českých Budějovicích podle názoru obviněného porušil zásady pro hodnocení důkazů a pro rovný přístup k opatřování důkazů, a proto jeho postup a závěry jsou v rozporu s právem na spravedlivý proces. Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadený rozsudek a přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněného, že dovolání je sice podáno s odkazem na důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak ve skutečnosti směřuje výlučně proti neúplnosti dokazování a proti hodnocení provedených důkazů, čímž napadá soudem učiněná skutková zjištění a dále proti údajným vadám procesního charakteru, které nelze napadat dovoláním. Údajně nesprávná skutková zjištění ani namítané procesní vady nejsou důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani nenaplňují žádný jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř.
Navrhla proto, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Takové rozhodnutí lze učinit podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by dovolací soud hodlal učinit jiné rozhodnutí, souhlasila ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s projednání věci v neveřejném zasedání.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5 a 6 tr. ř. či namítat jiné porušení trestního řádu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/2003).
Nejvyšší soud zjistil, že obviněný se svými námitkami domáhá, aby na základě jiného skutkového zjištění byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl stíhán. Dovolací soud je však vázán skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti tomuto skutkovému zjištění (tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkového závěru soudy) nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání, pokud k nim soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení za dodržení zásad formální logiky, jak tomu bylo v napadeném řízení, v němž soudy provedly všechny potřebné a nezbytné důkazy pro posouzení věci, a které vyhodnotily a odůvodnily v souladu s §2 odst. 6 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proto není obsahově naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovými zjištěními soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem soudů při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Nejvyšší soud podotýká, že všemi námitkami obviněného, které uplatňuje nyní v dovolání, se odvolací soud v souladu se zákonem podrobně vypořádal, jak je zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí na č. l. 657 až 660 spisu.
Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. června 2007
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek