ECLI:CZ:NS:2008:11.TVO.12.2008.1
sp. zn. 11 Tvo 12/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2008 stížnost obviněného R. H. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 2008, sp. zn. 5 To 41/2008, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného R. H. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 3. 2008, sp. zn. 47 T 3/2007, byl obviněný R. H. uznán vinným trestným činem vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k povinnosti nahradit škodu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný R. H. odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. 4. 2008, sp. zn. 5 To 41/2008, podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného R. H. z důvodu §67 písm. a) tr. řádu nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný R. H. stížnost, v níž žádá propuštění na svobodu, aby si mohl vyřešit osobní záležitosti, neboť se rozvádí, s tím, že se nebude skrývat, ani vyhýbat trestnímu řízení. Navíc namítá, že vrchní soud nemohl jeho případné propuštění z vazby objektivně posoudit, neboť rozhodnutí o ponechání ve vazbě bylo učiněno bez přímého osobního slyšení, když jeho výslech byl proveden před Krajským soudem v Brně.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný R. H. je stíhán pro mimořádně závažnou trestnou činnost. O důvodnosti jeho vazby bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněnému za žalovanou trestnou činnost uložen zatím nepravomocně přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Obava z toho, že se obviněný při případném propuštění na svobodu kvůli obstarání si osobních záležitostí souvisejících s jeho rozvodem bude chovat způsobem předvídaným ustanovením §67 písm. a) tr. řádu, je v daném případě natolik silná, že ji nelze rozptýlit ani nabízenou zárukou obviněného, že se na svobodě nebude skrývat, ani se vyhýbat trestnímu stíhání.
Námitku obviněného, že jeho výslech před rozhodnutím o prodloužení vazby nebyl učiněn přímo před Vrchním soudem v Olomouci, ale před senátem Krajského soudu v Brně, nelze považovat za právně relevantní, protože senát Krajského soudu v Brně svůj úkon nečinil z titulu příslušnosti tohoto soudu, ale z pověření Vrchního soudu v Olomouci v zastoupení tohoto soudu, a tento soud se také jako procesně příslušný s tvrzením obviněného vypořádal.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Protože se Nejvyšší soud s napadeným usnesením vrchního soudu plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného R. H. setkat s úspěchem, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2008
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera