ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2141.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 2141/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné T. a. s., proti povinné L. E., společnosti s ručením omezeným, vymazané z obchodního rejstříku dne 4. 5. 2006, pro 61.647,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 1 Nc 216/2002, o dovolání soudního exekutora Mgr. Ing. R. O. (dále jen „exekutor“), zastoupeného advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 12. 2006, č.j. 12 Co 68/2006-29, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Exekutor napadl dovoláním výrok II. v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým krajský soud změnil usnesení ze dne 6. 12. 2005, č.j. 1 Nc 216/2002-18, ve výroku, jímž okresní soud rozhodl, že oprávněná je povinna zaplatit exekutorovi účelné náklady exekuce v částce 3.875,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení, tak, že povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuce uložil povinné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Na závěru o nepřípustnosti dovolání nemůže nic změnit skutečnost, že povinná L. E., společnost s ručením omezeným, byla z důvodu jejího zrušení zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku postačujícího k úhradě nákladů konkursu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. 45 K 24/2004, které nabylo právní moci dne 9. 11. 2005, před rozhodnutím odvolacího soudu vymazána z obchodního rejstříku (vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 12299) a zánikem bez právního nástupce ztratila způsobilost být účastnicí řízení (§68 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. g/, §151 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2007, §19 o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, kromě dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. října 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu