ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.270.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 270/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné T. O2 C. R., a.s., povinné M. k. s.r.o., o 12.191,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 51 Nc 4212/2003, o dovolání Mgr. Ing. R. O., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 27. 7. 2007, č.j. 40 Co 959/2007-51, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 3. 2007, č.j. 51 Nc 4212/2003-37, zastavil exekuci nařízenou usnesením ze dne 5. 11. 2003, č.j. 51 Nc 4212/2003-11 (výrok I.), povinné uložil zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši 8.865,50 Kč (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů exekučního řízení (výrok III.).
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci v záhlaví uvedeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II. potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl exekutor dovoláním s odůvodněním, že povinnost k náhradě nákladů exekuce měla být uložena oprávněné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5/2005 pod č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1/2003 pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že žádnému z účastníků, vyjma dovolatele, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu