ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.2825.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 2825/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné C. s. r. o., zastoupené advokátkou, proti povinné Mgr. M. K., zastoupené advokátkou, pro 330.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. Nc 5256/2006, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2007, č. j. 26 Co 76/2007-33, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud odmítl odvolání povinné proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26. 9. 2006, č.j. EX Nc 5256/2006-9, kterým soud nařídil podle exekutorského zápisu EX 1673/04, EZ 67/04 ze dne 9. 11. 2004, sepsaného JUDr. I. D., soudním exekutorem Exekutorského úřadu ve Z., k uspokojení pohledávky ve výši 330.000,- Kč a nákladů exekuce, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. I. D., soudního exekutora. Odvolací soud uzavřel, že v odvolání namítané skutečnosti se nedotýkají otázek rozhodných pro nařízení exekuce, a že exekučnímu soudu nepřísluší přezkoumávat platnost právního úkonu, od kterého se odvíjí pohledávka, která má být exekucí exekučního zápisu vymožena. Titulem pro výkon rozhodnutí tak není hmotněprávní úkon, nýbrž právě exekuční zápis.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost vyvozuje z §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jelikož má za to, že napadené usnesení řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem. Namítá, že exekutorský zápis byl sepsán v tísni a dluh PaedDr. P. K. byl v době sepsání dluhu již promlčen, což žádný ze soudů nevzal v úvahu. Domnívá se, že odvolací soud pochybil, nepřihlédl-li ke skutečnostem, které dle jejího názoru způsobily neplatnost exekučního titulu. Má také za to, že „jednání exekutora, kterým je činěn na povinnou psychický nátlak, nemůže požívat právní ochrany a takto učiněný úkon nemůže být způsobilým podkladem pro nařízení exekuce“. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jde-li o usnesení odvolacího soudu, upravují přípustnost dovolání ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Usnesení, kterým odvolací soud odmítl podle §44 odst. 10, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen zákona č. 120/2001 Sb.) odvolání proti usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci, proto, že – na rozdíl od jiných skutečností – neobsahovalo „skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce,“ je rozhodnutím ve věci samé; z hlediska materiálního jde vlastně o potvrzení usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, §130 zákona č. 120/2001 Sb.). Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. – jež podle §238a odst. 2 o. s. ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. a §130 zákona č. 120/2001 Sb. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, nepřednesla a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování (právních) otázek, jež jsou ve stadiu nařízení výkonu rozhodnutí významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe. Ve fázi nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) soud nezkoumá věcnou správnost – platnost – hmotněprávního úkonu (stejně jako promlčení vymáhané pohledávky), který je podkladem pro exekutorský zápis podle §78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. Exekutorský zápis sepsaný podle §78 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem (srov. §40 odst. 1 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb.). Soud se tedy zabývá předpoklady pro nařízení exekuce toliko z pohledu exekučního titulu. Nezabývá se ale již tím, zda příslušný hmotněprávní úkon, jenž je podkladem pro exekutorský zápis, odráží skutečné hmotněprávní vztahy účastníků, na jejichž základě vznikla povinné povinnost plnit, případně zda je či není platný. Má-li povinná zato, že oprávněná nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, může tuto okolnost uplatnit návrhem na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura 1/2001 pod č. 15, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 977/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1232/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1376/2006).
Napadené rozhodnutí je tudíž v souladu se standardní judikaturou; podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. splněny nejsou, a proto Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. září 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu