ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3109.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3109/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné F. C., s.r.o., zastoupené advokátem, proti povinnému J. S., zastoupenému advokátem, pro 151 442,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 5176/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 9. 2006, č. j. 20 Co 506/2005-19, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 9. 9. 2003, č. j. 69 Nc 5176/2003-4, jímž Městský soud v Brně nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 17. 2. 2000, č. j. 3 Sm 438/99-21, pro pohledávku oprávněné ve výši 151 442,60 Kč s úrokem 6 % od 6. 12. 2000 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 504,60 Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 11 042,- Kč a pro náklady exekuce, exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil Mgr. D. T., soudního exekutora, tak, že návrh na nařízení této exekuce se zamítá (výrok I.). Dále odvolací soud nepřiznal povinnému náhradu nákladů exekučního řízení (výrok II.) a oprávněnému uložil povinnost do tří dnů od právní moci usnesení zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě jeho nákladů částku 7 735,- Kč, (výrok III.).
Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním směřujícím pouze do výroku o náhradě nákladů exekuce (výrok II.).
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř., neboť povinný na jejich náhradu právo nemá a oprávněné ani soudnímu exekutorovi náklady v této fázi řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2008
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu