ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.3744.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3744/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné T. O2 C. R., a. s., proti povinnému N. P. M., pro 10.009,16 Kč, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. Nc 3864/2004, o dovolání JUDr. I. R., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 4. 2007, č.j. 10 Co 387/2007-26, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud – v odvoláním napadeném rozsahu – potvrdil usnesení ze dne 13. 9. 2006, č.j. Nc 3864/2004-16, jímž Okresní soud v Litoměřicích uložil povinnému zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši 7.735,- Kč. Jelikož odvolací soud neshledal na straně oprávněné procesní zavinění na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), uzavřel, že soud prvního stupně nepochybil, pokud povinnost k úhradě nákladů exekuce exekutorovi uložil povinnému.
Usnesení odvolacího soudu napadl exekutor dovoláním s odůvodněním, že povinnost uhradit náklady exekuce měla být uložena oprávněné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce (§52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že (vyjma dovolatele) žádnému z účastníků náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. srpna 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu