ECLI:CZ:NS:2008:20.CDO.662.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 662/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné S., spol. s r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému V. J., pro 40.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 7 Nc 4766/2006, o dovolání Mgr. L. N., soudního exekutora (dále též jen „exekutor“), proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. 8. 2007, č.j. 29 Co 23/2007-39, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 19. 9. 2006, č.j. 7 Nc 4766/2006-8, jímž Okresní soud v Děčíně nařídil podle svého rozsudku ze dne 17. 7. 2006, č.j. 14 C 154/2006-32, k uspokojení pohledávky 40.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 23.033,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. L. N. soudního exekutora, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok I. usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že oprávněná a povinný nemají právo na náhradu nákladů exekučního řízení (výrok II. usnesení odvolacího soudu) a že oprávněná je povinna nahradit exekutorovi náklady exekuce ve výši 6.500,-Kč (výrok III. usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu ve výroku III., kterým bylo oprávněné uloženo nahradit exekutorovi náklady exekuce, napadl exekutor dovoláním. S odůvodněním, že seznam plátců daně z přidané hodnoty je veřejně přístupný na internetu, a dokládání plátcovství je proto nadbytečné, namítá, že mu měla být přiznána i náhrada daně z přidané hodnoty z přiznaných nákladů exekuce.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5, věta první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá tomu, že (vyjma dovolatele) žádnému z účastníků náklady v tomto stadiu řízení nevznikly (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2008
JUDr. Pavel Krbek, v. r. předseda senátu