Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.06.2008, sp. zn. 22 Cdo 1376/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:22.CDO.1376.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:22.CDO.1376.2008.1
sp. zn. 22 Cdo 1376/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Marie Vokřinkové ve věci žalobců a) M. Z., b) J. S., obou zastoupených advokátem, proti žalovanému F. K., za účasti F. K., jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 7 C 419/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. června 2005, č. j. 7 C 419/2000-255, a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. října 2005, č. j. 5 Co 2355/2005-279, takto: I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 30. června 2005, č. j. 7 C 419/2000-225, se zastavuje. II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. října 2005, č. j. 5 Co 2355/2005-279, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. října 2005, č. j. 5 Co 2355/2005-279, potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích (dále „soud prvního stupně“) ze dne 30. června 2005, č. j. 7 C 419/2000-255, ve výroku pod bodem I., jímž soud prvního stupně nahradil „za odpůrce projev vůle na straně prodávajícího v kupní smlouvě“, ve výroku podrobně specifikované, změnil jej ve výrocích pod body II., III., IV. a V., jimiž soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení, a zrušil jej ve výroku pod bodem VI., kterým bylo rozhodnuto o odměně „právní zástupkyně žalovaných JUDr. J. T.“, a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soud prvního stupně rozhodl o odměně JUDr. J. T. jako ustanovené zástupkyně žalovaného a vedlejšího účastníka usnesením z 29. 11. 2005, č. j. 7 C 419/2000-286. Rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému doručen 22. prosince 2005. Dne 21. února 2006 podal žalovaný proti rozsudkům soudů obou stupňů dovolání a uvedl, že dovolání dodatečně odůvodní. Dalším podáním z téhož dne žalovaný požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z 18. 1. 2008, č. j. 5 Co 100/2008-320, bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně z 18. 5. 2006, č. j. 7 C 419/2000-303, kterým byly výše zmíněné žádosti žalovaného zamítnuty. Rozhodnutí nabylo právní moci 4. 2. 2008. Následně byl žalovaný výzvou (usnesením) soudu prvního stupně z 21. 2. 2008, č. j. 7 C 419/2000-325, doručenou mu 29. 2. 2008, upozorněn na podmínku povinného zastoupení advokátem, s tím, že nebude-li nedostatek uvedené podmínky dovolacího řízení ve stanovené lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy odstraněn a dovolání doplněno, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalovaný podáním z 26. 3. 2008 požádal o prodloužení lhůty do 10. 4. 2008. Podle §236 občanského soudního řádu (dále „OSŘ) dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovoláním, které je mimořádným opravným prostředkem, tak nelze rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout. Občanský soudní řád také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení a Nejvyšší soud proto řízení o dovolání směřující proti rozsudku soudu prvního stupně podle §104 odst. 1 a §243c OSŘ zastavil (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2001, sp. zn. 33 Odo 3072/2000, uveřejněný pod C 143 v Souboru civilních rozhodnutí, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). Podle §240 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle §241 odst. 1 OSŘ dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle §241 odst. 2 OSŘ nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Podle §241a odst. 1 OSŘ v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241b odst. 3 OSŘ dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z §241b odst. 3 OSŘ - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 OSŘ) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst. 2 OSŘ soudem řádně vyzván (srov. §241b odst. 2 OSŘ) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto. Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 OSŘ se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 OSŘ vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst. 3 OSŘ doplněno, podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 OSŘ odmítnuto (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod R 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalovaného neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá. Protože žalovaný v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 OSŘ, a protože lhůta uvedená v ustanovení §241b odst. 3 OSŘ, během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit, 4. 4. 2008 marně uplynula (dovolatel nedoplnil dovolání o uvedení dovolacích důvodů ani ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení, kterým byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce pro podání dovolání), dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, tím dovolatel zabránil, aby mohl napadené rozhodnutí odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat. Na těchto důsledcích marného uplynutí zákonné dovolací lhůty nemění nic ani usnesení soudu prvního stupně z 21. 2. 2008, kterým žalovaného vyzval k doplnění dovolání. Nejvyšší soud proto dovolání proti rozsudku odvolacího soudu - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první OSŘ odmítl. Protože žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobcům v tomto řízení žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. června 2008 JUDr. Marie R e z k o v á , v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/12/2008
Spisová značka:22 Cdo 1376/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:22.CDO.1376.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
§243a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§243 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02