ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.3598.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 3598/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce O. S., zastoupeného advokátkou, proti žalované České republice – Vězeňské službě ČR, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 14 C 149/95, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. července 2008, č. j. 9 Co 136/2007-405, takto:
I. Řízení o odvolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před dovolacím soudem.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. 7. 2008, č. j. 9 Co 136/2007-405, ustanovil F. n. n. B., 3. lékařskou fakultu UK, Kliniku pneumologie a hrudní chirurgie, znalcem z oboru zdravotnictví, specializace tuberkulóza a respirační choroby, uložil účastníkům povinnost poskytnout znalci požadovanou součinnost a žalované uložil povinnost zaplatit zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5.000,- Kč.
V podání označeném jako „odvolání proti výroku č. III usnesení 9 Co 136/2007-405 ze dne 28. 7. 2008“ žalovaná nesouhlasí s uloženou povinností k zaplacení zálohy na náklady znaleckého posudku a žádá, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a zproštění povinnosti platit zálohu na náklady důkazů.
Okresní soud v Litoměřicích předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tomto podání žalované.
Podle §201 o.s.ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují krajské soudy; vrchní soudy jsou rovněž soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně.
Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout - je-li to zákonem připuštěno - dovoláním podle §236 a násl. o.s.ř., a příslušným soudem k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§10a o.s.ř.).
Krajský soud v Ústí nad Labem nerozhodoval v dané věci jako soud prvního stupně ve smyslu §9 odst. 2 a 3 o.s.ř., nýbrž podle §10 odst. 1 o.s.ř. jako soud odvolací a v průběhu odvolacího řízení vydal usnesení, proti němuž žalovaná brojí ve svém podání. Opravným prostředkem proti rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, je dovolání. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neupravuje funkční příslušnost určitého soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a proto pokud je „odvolání“ proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno, je třeba řízení o něm podle §243c odst. 1 a §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 790/2005, www.nsoud.cz, nebo obdobně též usnesení téhož soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, publikované v časopise Soudní judikatura č. 7/2001). Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil.
O náhradě nákladů řízení před dovolacím soudem bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. prosince 2008
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu