ECLI:CZ:NS:2008:32.CDO.55.2008.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Františka Faldyny, CSc, v právní věci žalobkyně E. C. V., s. r. o., , zastoupené JUDr. J. Š., advokátkou, proti žalovanému Ing. P. L., o zaplacení 1.912.706,99 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresní soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 11 C 74/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 8. února 2007, č. j. 29 Co 206/2005-258, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, ze dne 8. února 2007, č. j. 29 Co 206/2005-258, v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 13. září 2004, č. j. 11 C 74/2003-224 ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 26. května 2006, č. j. 11 C 74/2003-240, ve výroku ve věci samé, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 1.638.929,79 Kč s příslušenstvím a co do částky 246.925,20 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyli v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Jelikož ve smyslu ustanovení §242 odst. 3, věty první, o. s. ř. je dovolací soud –s výjimkou určitých vad řízení – vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel v rámci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) napadl, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132). Rovněž tak případná vada řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.), může zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založit jen za předpokladu, že námitky směřují do procesní otázky, na jejímž řešení odvolací soud své rozhodnutí založil a jejíž řešení bylo pro rozhodnutí ve věci určující.
Přestože dovolatelka tvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam z důvodu sjednocení rozhodovací praxe v řízení o sporech vyplývajících z konkurzu a vyrovnání (neúčinnost právního úkonu) a na to navazující závazek fyzické osoby takovým jednáním založený, hodnocením argumentace obsažené v dovolání k takovému závěru dospět nelze. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že předmětem řízení je jiný skutek. Žalobkyně žalobou uplatnila vůči žalovanému jako podnikateli náhradu škody, která vznikla porušením povinnosti z kupní smlouvy (odebrat pět nových vozů O.) a dále plnění ze smluv o půjčce osobních vozidel.. Ze skutkových zjištění vyplývá, že smluvním partnerem v těchto smlouvách nebyl žalovaný jako podnikatel, nýbrž obchodní společnost I., s. r. o., na kterou byl v roce 2002 prohlášen konkurs. Jestliže předmětem řízení byla náhrada škody a smluvní plnění vůči žalovanému jako fyzické osobě, nemohly se soudy zabývat jiným skutkem, tj. předpoklady odpovědnosti jednatele z neúčinných právních úkonů obchodní společnosti.
Pakliže Nejvyšší soud České republiky neshledal, že by odvolací soud řešil otázku odpovědnosti žalovaného za škodu a povinnosti žalovaného zaplatit za půjčku vozu O. A.2000 a O. V. pro společnost I., s. r.o. odvíjející se od konkrétních skutkových okolností k této věci v rozporu s hmotným právem, přičemž k závěru o zásadně právních významu napadeného rozhodnutí nedospěl ani pro jiné okolnosti. Vytýká-li pak dovolatelka odvolacímu soudu, že při posuzování otázky existence (vzniku) smlouvy o půjčce vozidel mezi účastníky nevzal v úvahu všechny skutečnosti, které vyplynuly z provedeného dokazování, patrně přehlédla, že skutkový základ sporu, z něhož vyšel odvolací soud, se v dovolacím řízení nemůže změnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu, zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodu uvedených v ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř., nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však není relevantním dovolacím důvodem v případě, že přípustnost dovolání je zvažována podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jak tomu je v předmětné věci. Dovolání ve zbývajícím rozsahu, tj. směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech za řízení před soudy obou stupňů není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání žalobkyně pro nepřípustnost odmítl. (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalovanému podle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. srpna 2008
JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á
předsedkyně senátu