ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.300.2008.1
sp. zn. 4 Nd 300/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 18. září 2008 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobkyně E., spol. s r. o., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, zastoupené JUDr. J. B., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 20 C 230/2001, v řízení o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. listopadu 2004, č. j. 14 Co 190/2004-198, vedeném u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 25 Cdo 269/2006, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu takto:
Soudce Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Robert Waltr n e n í
v y l o u č e n z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 25 Cdo 269/2006.
Odůvodnění:
Ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 20 C 230/2001 podala žalovaná proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. listopadu 2004, č. j. 14 Co 190/2004-198, dovolání, jež je u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) vedeno pod sp. zn. 25 Cdo 269/2006.
Podáním ze dne 21. 2. 2007 žalobkyně vznesla námitku podjatosti všech soudců Nejvyššího soudu s odůvodněním, že mezi statutárním zástupcem žalobkyně D. P. a všemi soudci Nejvyššího soudu existuje vztah vylučující jejich nestrannost a nepodjatost v tomto řízení. Statutární zástupce žalobkyně se stal obecným zmocněncem fyzické osoby v řízení o její žalobě podané u Okresního soudu v Klatovech, která směřuje mimo jiné proti Nejvyššímu soudu. K námitce podjatosti připojila kopii žaloby, jíž se A. B., zastoupená D. P., jako obecným zmocněncem, proti žalovaným Okresnímu soudu v Klatovech, Krajskému soudu v Plzni, Vrchnímu soudu v Praze a Nejvyššímu soudu domáhá uložení blíže specifikované povinnosti. Současně byla připojena plná moc, jíž A. B. D. P. zmocnila k zastupování.
Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti dalším soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží.
O výše uvedené námitce podjatosti bylo již negativně rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007, kdy v posuzované věci příslušelo podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu projednat a rozhodnout o dovolání žalované senátu 25 Cdo ve složení z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., kteří ve svých vyjádřeních k námitce podjatosti shodně uvedli, že k věci, k účastníkům řízení a statutárnímu zástupci žalobkyně nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by zakládaly pochybnosti
o jejich nepodjatosti. Jelikož v mezidobí došlo ke změně ve složení senátu 25 Cdo, bylo nutno rozhodnout o předmětné námitce podjatosti i ohledně soudce Nejvyššího soudu JUDr. Roberta Waltra. Obdobně jako výše uvedení soudci se i JUDr. Robert Waltr dne 27. 8. 20008 vyjádřil tak, že k účastníkům řízení, k jejich zástupcům ani k věci nemá žádný vztah a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by zakládaly důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti.
Podle §16 odst. 1 věty druhé o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2008 byla věc o vyloučení JUDr. Roberta Waltra z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 269/2006, předložena k rozhodnutí senátu 4 Nd.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.
Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.
Nejvyšší soud po posouzení okolnosti, v níž žalobkyně spatřuje důvod pro vyloučení jeho soudců z projednávání a rozhodnutí věci, a s přihlédnutím k obsahu spisu dospěl k závěru, že se v dané věci o případ vyloučení soudce podle §14 odst. 1 o. s. ř. nejedná. Z obsahu spisu ani z vyjádření soudce nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Není jím ani okolnost, že statutární zástupce žalobkyně v jiném řízení vedeném proti Nejvyššímu soudu zastupuje jako obecný zmocněnec účastníka tohoto řízení. Z vyjádření jmenovaného člena senátu 25 Cdo vyplývá, že nemá (z hlediska jeho možného vyloučení z projednání a rozhodnutí o dovolání) žádný právně relevantní vztah k účastníkům řízení a speciálně ani ke statutárnímu zástupci žalobkyně. Důvod uváděný žalobkyní za této situace nepřekročil rámec subjektivních pocitů či úvah, které nejsou objektivně způsobilé zpochybnit schopnost uvedeného soudce nepodjatě dovolání projednat a o něm rozhodnout.
Proto bylo rozhodnuto, že JUDr. Robert Waltr není vyloučen z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 269/2006.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.
V Brně dne 18. září 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á