ECLI:CZ:NS:2008:7.TDO.1297.2008.1
sp. zn. 7 Tdo 1297/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 10. prosince 2008 o dovoláních, která podali obvinění P. K., K. H., L. T., P. N. a M. Ž. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 T 31/2005 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněných P. K., K. H., L. T. a P. N. o d m í t a j í .
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. Ž. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 1 T 31/2005, byli obvinění P. K., K. H., L. T., P. N. a M. Ž., uznáni vinnými trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. Za tento trestný čin byl obviněný P. K. odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Obviněná K. H. byla odsouzena podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu osmnáct měsíců. Obviněná L. T. byla odsouzena podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu osmnáct měsíců. Obviněný P. N. byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Obviněný M. Ž. byl odsouzen podle §250 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený P. S., a. s., P., N., odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podali odvolání obvinění P. K., K. H., L. T., P. N. a M. Ž. spolu s dalšími spoluobviněnými V. H., V. H. a V. N. Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007, zamítl odvolání všech obviněných podle §256 tr. ř. jako nedůvodná.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007, podali dovolání obviněný P. K. prostřednictvím svého obhájce JUDr. V. Š., obvinění K. H., L. T. a P. N. prostřednictvím společného obhájce Mgr. T. W. a obviněný M. Ž. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. E. S.
Obviněný P. K. podal dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 1 T 31/2005, v závěru dovolání však uvedl rozsudek, ačkoliv správně se jedná o usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007. V dovolání namítl vady v dokazování, které podle něj spočívají v tom, že soud prvního stupně vycházel z nevěrohodných výpovědí svědků i dalších spoluobviněných, že nebyly provedeny veškeré potřebné důkazy, konkrétně že nebyly předloženy tzv. tachografické kotouče, a že nebyl přibrán znalec k posouzení systému TMS 10. Podle obviněného nebylo prokázáno bez důvodných pochybností, že skutky spáchal, protože nebyla provedena celá řada důkazů, a to konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus apod. Z těchto důvodů má za to, že Obvodní soud pro Prahu 5 vycházel z neúplného zjištění skutkového stavu, a proto nesouhlasil s výrokem o vině, s výrokem o trestu a o náhradě škody rozsudku soudu prvního stupně, s nímž se ztotožnil i soud odvolací. Obviněný v dovolání neodkázal na žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. ř.
Na základě výzvy předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. T. F. obviněný doplnil své dovolání, v němž stručně opakuje své námitky a navrhuje provedení konfrontace, rekognice a vyšetřovacího pokusu, jakož i provedení důkazu tzv. tachografickými kotouči. Namítl, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového stavu, který nemá oporu v provedeném dokazování. Obviněný opět neuvedl žádný konkrétní důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., ani jeho zákonné znění.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007, podle §243b odst. 3 o. s. ř., a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Obvinění K. H., L. T. a P. N. podali dovolání prostřednictvím společného obhájce Mgr. T. W. Dovoláními napadli rozhodnutí odvolacího soudu pro nesprávné hmotně právní posouzení věci. Obvinění ve svých dovoláních neuvedli zákonné znění některého z taxativně vymezených dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Namítli, že nebylo dostatečně prokázáno, že by kterýkoliv z obviněných podepsal účet na fiktivní množství nafty. Poukázali přitom na znalecký posudek a výpovědi svědků. Argumentovali tím, že řidiči společnosti P. S., a. s., nebyli schopni jednoznačně a přesvědčivě identifikovat osoby, které obsluhovaly čerpací stanici a které se dopouštěly trestné činnosti, a proto ani obvinění nebyli jednoznačně usvědčeni jako pachatelé trestné činnosti.
Obvinění z těchto důvodů navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky buď zprostil obviněné obžaloby v celém rozsahu, nebo aby zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze, jakož i předcházející rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, a aby přikázal nové projednání věci.
Obviněný M. Ž. ve svém dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Namítl, že nebyl proveden důkaz tachografickými kroužky, který je podle obviněného nezbytný k prokázání jeho viny. Poukázal také na nesprávné hodnocení výslechů řidičů P. S., a. s., kteří vypovídali pouze o své vlastní trestné činnosti, přičemž z jejich výpovědí podle něj nevyplývalo nic, co by prokazovalo jeho vinu. Dodal, že o trestné činnosti spoluobviněných nevěděl a sám se nedopustil trestné činnosti.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 1 T 31/2005.
Nejvyšší státní zástupkyně podala vyjádření ze dne 4. dubna 2008 k dovoláním obviněných P. K. a M. Ž. V případě obviněného P. K. uvedla, že nechává na posouzení dovolacího soudu otázku, zda jeho dovolání splňuje náležitosti dovolání podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., když obviněný svým dovoláním brojí proti rozhodnutí soudu prvního stupně, a teprve v závěru směřuje své dovolání proti rozhodnutí soudu druhého stupně. Nejvyšší státní zástupkyně spatřuje další pochybení v tom, že z obsahu dovolání nelze zjistit, na který dovolací důvod obviněný odkazuje, neboť zcela chybí jakékoliv zákonné vymezení dovolacího důvodu, přičemž vyjádření dovolatele, že: „… rozsudek … spočívá na nesprávném právním posouzení věci a řízení je postiženo vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci …,“ považuje za nedostačující a obviněný tak nesplnil náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. Poukázala rovněž i na další pochybení, když obviněný odkázal ve svém návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu na zcela nesprávný předpis, konkrétně na občanský soudní řád, který nedopadá na řízení ve věcech trestních. Za této situace považuje nejvyšší státní zástupkyně za nutné, aby předseda senátu soudu prvního stupně vyzval obviněného k doplnění dovolání, nebo aby tak učinil jeho obhájce sám. Jinak bude nutné dovolání obviněného P. K. odmítnout podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Nejvyšší státní zástupkyně se následně v podání ze dne 23. května 2008 vyjádřila k doplnění dovolání obviněného P. K. Uvedla, že i přes výzvu předsedy senátu soudu prvního stupně dovolatel v doplnění dovolání neodstranil vytýkané vady dovolání. Za této situace nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněného P. K. podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
K dovolání obviněného M. Ž. nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že splňuje všechny obsahové i formální náležitosti. Dovolatel na základě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Podle nejvyšší státní zástupkyně však ve skutečnosti napadl způsob, jakým soudy hodnotily důkazy, zpochybnil skutkové závěry soudů obou stupňů a prosazuje vlastní verzi skutkového děje. Takové námitky nelze uplatnit v rámci uvedeného dovolacího důvodu, neboť nesměřují proti právní kvalifikaci skutku, nýbrž proti skutkovým zjištěním soudů obou stupňů. Dodala, že nepostačuje pouhé formální vymezení dovolacího důvodu, nýbrž tento důvod musí být v obsahu dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn.
Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného M. Ž. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podáním ze dne 23. května 2008 se nejvyšší státní zástupkyně vyjádřila k dovoláním obviněných K. H., L. T. a P. N., která byla podána prostřednictvím společného obhájce Mgr. T. W. Uvedla, že po přezkoumání obsahu dovolání obviněných dospěla k názoru, že nesplňují náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., neboť dovolání neobsahují odkaz na konkrétní dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř. Toto pochybení má podle ní zásadní význam, protože ani ze slovních formulací obviněných nelze zjistit, na který dovolací důvod dovolatelé odkázali. Zmínka dovolatelů, že mimořádný opravný prostředek podávají: „… pro nesprávné hmotněprávní posouzení věci …,“ podle názoru nejvyšší státní zástupkyně nepostačuje pro určení dovolacího důvodu v souladu s požadavky na obsah dovolání podle §256f odst. 1 tr. ř. Za dané situace je podle ní nutné, aby předseda senátu soudu prvního stupně vyzval obviněné k doplnění a odstranění vad dovolání v jím stanovené lhůtě s poučením, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
V případě, že dovolatelé nedoplní dovolání v souladu s §265f odst. 1 tr. ř., nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněných odmítl podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť nesplňují náležitosti obsahu dovolání. Pokud dovolatelé doplní náležitosti dovolání, nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání obviněných podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Dodala, že konkrétní námitky obviněných K. H., P. N. a L. T. nelze subsumovat pod žádný z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně ve svých vyjádřeních souhlasila s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovoláních obviněných v neveřejném zasedání za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Nejvyšší soud se především zabýval otázkou, zda podaná dovolání splňují zákonem požadované náležitosti. Podle §265f odst. 1 tr. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 tr. ř.) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o které se dovolání opírá. Označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. ř. přitom nemůže být pouze formální; Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněný dovolací důvod lze i podle jím vytýkaných vad podřadit pod některý ze specifických dovolacích důvodů uvedených v §265b tr. ř., neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05).
Podle §265h odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
V případě obviněného P. K. je z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 1 T 31/2005, zřejmé, že předseda senátu soudu prvního stupně postupoval zcela v souladu s ustanovením §265h odst. 1 tr. ř. Na základě pokynu předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. T. F., byl obviněný P. K. vyzván k doplnění dovolání v zákonné lhůtě 14-ti dnů, neboť nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. (viz č. l. 16 658 spisu). Obviněný byl v této výzvě výslovně poučen, že v dovolání musí být uveden důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 a) až l) tr. ř., jinak bude jeho dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Výzva k odstranění vad dovolání s upozorněním na možnost odmítnutí dovolání, byla doručena obviněnému P. K. 24. 4. 2008 a obhájci obviněného dne 28. 4. 2008 (viz č. l. 16 658 spisu). Obhájce obviněného P. K. na základě výzvy sice doplnil dovolání ve stanovené lhůtě, avšak neodstranil vytýkané vady dovolání, neboť ani v tomto doplnění dovolání neuvedl žádný z taxativně vymezených důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., ani jeho zákonné znění.
Nejvyšší soud po přezkoumání dovolání obviněných K. H., L. T. a P. N. zjistil, že ani tato dovolání nesplňují obsahové náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. Předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 JUDr. T. F. v souladu s ustanovením §265h odst. 1 tr. ř. vyzval obviněné k doplnění dovolání v zákonné lhůtě 14-ti dnů, neboť nesplňují náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., a poučil je, že jinak bude jejich dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (viz č. l. 16 665 spisu). Výzva k odstranění vad dovolání s upozorněním na možnost odmítnutí dovolání, byla doručena společnému obhájci obviněných dne 31. 7. 2008, obviněným L. T. dne 31. 7. 2008, P. N. dne 25. 8. 2008 (viz č. l. 16 665 spisu) a obviněné K. H. dne 28. 8. 2008 (viz č. l. 16 670 spisu). Obhájce obviněných Mgr. T. W. nijak nereagoval na tuto výzvu předsedy senátu soudu prvního stupně. Vady dovolání nebyly odstraněny. Dovolání obviněných K. H., L. T. a P. N. nesplňují náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky shledal, že dovolání obviněných P. K., K. H., L. T. a P. N. nesplňují náležitosti obsahu dovolání. Nejvyšší soud České republiky proto odmítl dovolání obviněných P. K., K. H., L. T. a P. N. podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť jejich dovolání nesplňovala náležitosti obsahu dovolání a učinil tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř. je obviněný oprávněn podat dovolání jen prostřednictvím obhájce. Tento zákonný požadavek vyplývá z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku určeného k nápravě nejzávažnějších právní vad, který klade zvýšené nároky zejména na jeho přesné obsahové náležitosti, jež jednak limitují přezkumnou činnost Nejvyššího soudu a jednak jejich nedodržení může znamenat odmítnutí dovolání bez jeho věcného posouzení podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Smyslem tohoto ustanovení je, aby dovolání jako mimořádný opravný prostředek bylo podáno osobou s odbornými znalostmi práva, tedy obhájcem. Obhájce je totiž osobou znalou práva, která má zaručit, aby právní složitost spojená s podáním dovolání a s rozhodováním o něm nebyla na újmu možnosti využití tohoto opravného prostředku i těmi obviněnými, kteří nemají potřebné právní znalosti. Pokud jde o dovolání obviněného P. K. podané prostřednictvím obhájce, je zarážející, že jeho obhájce JUDr. V. Š. se dosud neseznámil s novelizací trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., účinnou od 1. 1. 2002, kterou byla do trestního řádu zařazena ustanovení §265a až §265s tr. ř. upravující možnost podání dovolání a rozhodování o něm, nehledě na to, že tento obhájce nečiní ani rozdíl mezi trestním řádem a občanským soudním řádem a dovoláním v trestní věci obviněného se domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 8 To 70/2007, podle §243b odst. 3 občanského soudního řádu. Povinným zastoupením obhájcem v řízení o dovolání má být zajištěna především odborná úroveň dovolání, která v případě obhajoby vykonávané obhájcem JUDr. V. Š. nebyla zajištěna.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. Ž. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Obviněný M. Ž. v dovolání uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve skutečnosti však nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, ale napadl skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů, jakož i nesprávné hodnocení provedených důkazů. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatnil právní námitky. Obviněný však uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů. Za námitky skutkové povahy je nutno považovat námitku, že nebyl proveden důkaz tachografickými kroužky, jakož i námitku nevěrohodnosti výpovědí řidičů P. S., a. s. Obviněný tím však uplatnil námitky pouze skutkové povahy, jimiž napadl skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů a rozsah provedeného dokazování.
V případě důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., musí být tento důvod v dovolání skutečně (tedy materiálně, nikoli jen formálně) tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění, např. vztahující se k jiné právní kvalifikaci, která měla být podle dovolatele použita. Nelze tedy postupovat opačně tak, že jsou v dovolání tvrzeny pochybnosti o správnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně a v návaznosti na to i soudu druhého stupně, kdy je třeba důkazy opakovat, provádět důkazy další, popř. jinak hodnotit důkazy již provedené, a v důsledku takových tvrzených skutkových vad je dovozováno, že obviněný se činu, jímž byl uznán vinným, nedopustil. V takovém případě nebyl materiálně, tedy ve skutečnosti uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 8 Tdo 557/2008). Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.
Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v §265b tr. ř. Proto dovolání obviněného M. Ž. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovoláních není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. prosince 2008
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek