ECLI:CZ:NS:2008:8.TDO.836.2008.1
sp. zn. 8 Tdo 836/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. července 2008 o dovolání obviněného J. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. 13 To 378/2007, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 3 T 87/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 3 T 87/2007, byl obviněný J.M. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a odsouzen za tento a za sbíhající se trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1, 3 tr. zák., kterým byl pod bodem 3 uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006, podle §213 odst. 3, §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 8. 2006, sp. zn. 5 T 79/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené společnosti S. a A. F., s. r. o., se sídlem S. H., způsobenou škodu ve výši 11.128,- Kč.
Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. dopustil tím, že dne 8. 3. 2006 ve S. H. v prodejně obchodní společnosti S. a A. F., s. r. o., F., pod smyšleným jménem J. J. odebral na fakturu splatnou dne 18. 3. 2006 zboží v hodnotě 11.128,- Kč, přestože věděl, že částku neuhradí, to také neučinil a tímto jednáním způsobil společnosti S. a A. F., s. r. o., škodu ve výši 11.128,- Kč.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které zaměřil proti všem jeho výrokům. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 15. 1. 2008, sp. zn. 13 To 378/2007, bylo odvolání obviněného J. M. podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal proti usnesení odvolacího soudu prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině, trestu i náhradě škody. Odkázal v něm na důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení. Vytkl, že skutková zjištění nejsou úplná, byla neobjektivně zkoumána, čímž došlo k jejich jednostrannému účelovému posouzení. To pak vyústilo v nesprávné hmotně právní posouzení skutku a hodnocení odlišnému od reality. Odvolací soud podle něj pochybil, když nevěnoval dostatek pozornosti skutkové materii, nezkoumal námitky, které uplatnil ve svém odvolání, a neprovedl obhajobou navrhované důkazy. Nesouhlasil s postupem odvolacího soudu, pakliže nedoplnil dokazování, aby si tak vytvořil předpoklady pro nové rozhodnutí. Tvrdil, že řízení od samého počátku vykazuje podstatné vady, v jejichž důsledku je rozhodnutí o vině, trestu i náhradě škody vadné. Za vzniklou škodu odpovídá podle něj zcela jiná osoba, několikrát označená v průběhu trestního řízení.
Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadané usnesení odvolacího soudu zrušil a aby tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, event. aby sám rozhodl ve věci rozsudkem.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se do konání neveřejného zasedání k dovolání obviněného J. M. nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Zjistil však, že podané dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Obviněný toliko formálně odkázal na toto ustanovení zákona, aniž by uplatnil konkrétní námitku, o niž existenci tohoto dovolacího důvodu opírá, a ani nespecifikoval, kterou z výše naznačených variant v dovolání uplatňuje.
K zamítnutí ani odmítnutí odvolání obviněného nedošlo z procesních důvodů, tj. podle §253 odst. 1 tr. ř., resp. podle §253 odst. 3 tr. ř., a proto se na daný případ ta část ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., která je vyjádřena dikcí „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku …, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí“, evidentně nevztahuje.
Odvolání obviněného bylo zamítnuto poté, co odvolací soud na jeho podkladě meritorně přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je v tomto případě možné podat, jen byl-li v řízení napadenému usnesení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V souladu s touto podmínkou obviněný ostatně na důvod dovolání uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odkázal.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení §265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesně právní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.
Z dikce citovaného ustanovení tedy plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Jak již bylo uvedeno, zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva.
V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., přičemž nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud v Pardubicích a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích. Právě takovou povahu mají jeho výhrady, jestliže tvrdil, že za způsobenou škodu je odpovědná zcela jiná osoba, a vytkl, že soudy nesprávně zjistily skutkový stav, neprovedly jím navrhované důkazy, neobjektivně a jednostranně hodnotily provedené důkazy.
Ačkoli obviněný v dovolání formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., fakticky uplatnil námitky skutkové, jejichž prostřednictvím se primárně domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se činu v podobě zjištěné soudy nedopustil. Uplatněnými námitkami ve skutečnosti brojil proti správnosti skutkových zjištění soudů, které uzavřely, že to byl právě on, kdo za jimi popsaných podmínek pod falešnou identitou odebral zboží od společnosti S. a A. F., s. r. o. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Jím vytýkané vady mají výlučně povahu vad skutkových, event. procesně právních, nikoli hmotně právních.
Námitky skutkové však nezakládají žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 651/02, III. ÚS 78/05 aj.). V této souvislosti je na místě dodat, že z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů včetně nyní obviněným uplatňované obhajoby (viz strany 3, 4 rozsudku soudu prvního stupně, strany 2, 3 napadeného usnesení odvolacího soudu) na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Výhrady obsažené v dovolání obviněného tvořily součást jeho obhajoby uplatněné již v předchozích fázích řízení a soudy obou stupňů se s nimi náležitě vypořádaly. Způsob, jakým se soudy vypořádaly s důkazy, které byly provedeny, lze akceptovat. Soudy vyložily, proč obhajobě obviněného neuvěřily, vysvětlily též, o jaké důkazy a z jakých důvodů opřely závěr o vině obviněného zejména o výpověď svědků S. Š., P. J., M. G. a také o výpověď družky obviněného I. B. z přípravného řízení, která mj. uvedla, že obviněný i v jiné záležitosti vystupoval pod jménem J. J. Učiněná skutková zjištění evidentně nejsou případem svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv racionálního logického základu.
Dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení §265b tr. ř., a Nejvyšší soud je proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. července 2008
Předsedkyně senátu:
JUDr. Věra Kůrková