ECLI:CZ:NS:2009:11.TVO.12.2009.1
sp. zn. 11 Tvo 12/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 7. 2009 stížnost obviněného Ing. B. Ď. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 8 To 60/2009, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. B. Ď. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2009, sp. zn. 46 T 1/2009, byl obviněný Ing. B. Ď. uznán vinným trestným činem vraždy §219 odst. 1 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvanácti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci a bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Ing. B. Ď., státní zástupce, 9 poškozených a družka obviněného odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněného Ing. B. Ď. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 6. 2009, sp. zn. 8 To 60/2008, podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného Ing. B. Ď. o propuštění z vazby.
Proti tomuto usnesení podal obviněný Ing. B. Ď. stížnost s tím, že nesouhlasí s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze o zamítnutí jeho žádosti o propuštění z vazby, jelikož napadené usnesení soud vydal bez osobního slyšení obviněného a o jeho žádosti nebylo rozhodnuto ve lhůtě 5-ti pracovních dnů od jejího podání, když žádost o propuštění z vazby podal dne 12. 6. 2009 a bylo o ní rozhodnuto dne 22. 6. 2009. Obviněný Ing. B. Ď. nesouhlasí s trváním vazebních důvodů na jeho straně, když má trvalé bydliště v P., zde také podniká, má zde rozsáhlé rodinné vazby, je dosud osobou bezúhonnou a jednání, pro které je stíhán je jednotlivým excesem z jeho dosavadního řádného života. V závěru své stížnosti obviněný navrhl, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného Ing. B. Ď. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu byla obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Pokud jde o obavu, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného Ing. B. Ď. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za vhodné dodat, že lhůta 5-ti pracovních dnů, která je stanovena v ustanovení §72 odst. 3 tr. řádu a ve které má soud rozhodnout o žádosti obviněného o propuštění na svobodu je lhůtou pořádkovou, jedná se tedy o lhůtu stanovenou pro rozhodnutí soudu, a proto pokud soud výjimečně v této lhůtě nerozhodne, jako tomu bylo v posuzovaném případě, nemá to za následek propuštění obviněného z vazby. To na druhé straně neznamená, že by soud neměl tuto zákonnou lhůtu respektovat. V napadeném usnesení bylo také zdůvodněno, že v době rozhodování soudu o žádosti obviněného Ing. B. Ď. bylo již nařízeno na další týden veřejné zasedání k projednání jeho odvolání a pro jakékoliv „slyšení“ před tímto termínem bylo již pozdě a nebylo ho možné technicky zajistit. Navíc obviněný byl v minulosti opakovaně slyšen, jeho procesní postavení se nijak nezměnilo a nedošlo ani k žádné změně v jeho osobních poměrech, což také obviněný nenamítal.
V současné době jsou ovšem veškeré úvahy o důvodnosti další vazby obviněného Ing. B. Ď. nadbytečné, protože usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 8 To 60/2009, byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a nástupem do výkonu trestu vazba obviněnému končí.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. července 2009
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera