ECLI:CZ:NS:2009:11.TVO.14.2009.1
sp. zn. 11 Tvo 14/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2009 stížnosti obviněných P. N., V. K., a D. T., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 8. 2009, sp. zn. 6 To 56/2009, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněných P. N., V. K. a D. T. z a m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2009, sp. zn. 53 T 6/2008, byl obviněný P. N. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. a trestným činem nepřekažení trestného činu podle §167 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, obviněný V. K. byl uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 2 alinea druhá, odst. 3 písm. b) tr. zák., trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., trestným činem padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. a trestným činem padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a obviněný D. T. byl uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle §140 odst. 2 alinea druhá, odst. 3 písm. b) tr. zák., trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea druhá tr. zák. a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvanácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších deseti obviněných.
Proti tomuto rozsudku podalo deset obviněných a státní zástupce odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. 8. 2009, sp. zn. 6 To 56/2009, podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněné P. N., V. K. a D. T. z důvodů §67 písm. a) tr. řádu i nadále ve vazbě a u obviněných P. N. a V. K. ještě navíc z důvodů §67 písm. c) tr. řádu. Stejným usnesením bylo rozhodnuto o ponechání ve vazbě i u dalšího obviněného.
Proti tomuto usnesení podali obvinění P. N., V. K. a D. T. stížnosti. Obviněný P. N. namítl, že u něj nejsou dány důvody tzv. vazby útěkové, jelikož ze spisového materiálu vyplývají jeho vazby k České republice, k jeho družce i jeho dítěti. Důvody tzv. vazby předstižné nejsou u obviněného rovněž dány, argumenty vrchního soudu nemají oporu ve spisovém materiálu a jedná se o pouhé domněnky. Navíc je obviněný P. N. ve špatném zdravotním stavu, má po operaci mozku. Závěrem své stížnosti navrhl obviněný P. N., aby napadené usnesení bylo zrušeno a bylo rozhodnuto o jeho propuštění z vazby. Obviněný V. K. podal proti předmětnému usnesení stížnost, kterou však blíže nezdůvodnil. Obviněný D. T. ve své stížnosti uvedl, že do vazby byl vzat v březnu 2008. V České republice se zdržuje již dlouhou řadu let, od roku 2007 svým zaviněním nelegálně. Kromě nynějšího nepravomocného odsouzení nebyl nikdy soudně stíhán a k Srbsku nemá žádné vazby. Dle obviněného u něj nejsou dány důvody tzv. vazby útěkové. Závěrem své stížnosti obviněný D. T. požádal, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §73a tr. řádu stanovil výši peněžité záruky a po jejím event. složení tuto přijal a obviněného propustil z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněných P. N., V. K. a D. T. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byli obvinění uznáni vinnými zvlášť závažnými trestnými činy, za které jim byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohli uprchnout, nebo tím, že by se mohli skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. S ohledem na charakter žalované trestné činnosti, je v případě obviněných P. N. a V. K. dán i důvod vazby podle §67 písm. c) tr. řádu, tedy obava z opakování trestné činnosti. Pokud jde o obavu, že by se obvinění na svobodě vyhýbali trestnímu řízení, nebo by opakovali trestnou činnost, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohly se stížnosti obviněných P. N., V. K. a D. T. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněným trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly shledány.
Pokud obviněný D. T. nabídl nahrazení vazby peněžitou zárukou podle ustanovení §73a tr. řádu, učinil tak až ve stadiu řízení před soudem druhého stupně. V případě, že by Nejvyšší soud, jako soud druhého stupně o této záruce za vazbu rozhodl sám, byly by strany trestního řízení zbaveny práva na opravný prostředek, a proto je nutné, aby o této záruce rozhodl vrchní soud jako soud prvního stupně.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. září 2009
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera