ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.1543.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 1543/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Jiřího Zrůsta v exekuční věci oprávněné H. Č., zastoupené advokátkou, proti povinnému J. K., pro částku 96.189,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 9 Nc 4595/2007, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci z 23. 10. 2007, č. j. 29 Co 375/2007-53, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh oprávněné na nařízení exekuce (svého vykonatelného rozsudku z 9. 1. 2004, č. j. 10 C 371/2004-74) zamítl, rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.) a k úhradě nákladů exekuce zavázal oprávněnou (výrok III.).
Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním (jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.), které směřuje výhradně do výroku III. o náhradě nákladů exekuce. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. spatřuje v právním závěru odvolacího soudu, že i při zamítnutí návrhu na nařízení exekuce z důvodu nevykonatelnosti exekučního titulu pro jeho nedoručení povinnému je oprávněný procesně neúspěšný a má tudíž povinnost úhrady nákladů exekuce.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení ani o nákladech exekuce není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, povinnému, jenž by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2009
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu