ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.1643.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 1643/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. P., zastoupeného advokátem, proti povinnému M. B., zastoupenému advokátem, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 13 E 144/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2006, č.j. 27 Co 488/2006-13, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci usnesení oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.101,- Kč k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud Praha - západ usnesením ze dne 13. 1. 2006, č.j. 13 E 144/2005-6, nařídil podle rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 15. 9. 2003, č.j. 8 C 222/2002-27, k vymožení povinnosti zdržet se jakéhokoli užívání pozemku st. p.č. 14/1 v k.ú. S. Ú. mimo chůze a jízdy z veřejné komunikace k domu na st. p.č. 326 v k.ú. S. Ú. a zpět podle smlouvy trhové ze dne 29. 5. 1947 a usnesení soudu č.d. 1223/47 v rozsahu vyznačeném na geometrickém (polohopisném) plánu ze dne 22. 7. 1947, zejména zdržet se chůze a jízdy vozidel po jiné části pozemku st. p.č. 14/1 v k.ú. S. Ú., než je zatížena věcným břemenem, a parkování vozidel, výkon rozhodnutí uložením pokuty povinnému ve výši 5.000,- Kč (§351 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“) a povinnému uložil povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí 2.650,- Kč.
Krajský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil „s tím, že náklady výkonu rozhodnutí je povinný povinen zaplatit k rukám JUDr. A. J., advokáta,“ a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda povinný uloženou povinnost splnil a v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl „ve všech jeho výrocích“ povinný – zastoupen advokátem – dovoláním (datovaným dnem 29. 12. 2006), v němž ohlásil všechny tři dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř., aniž je blíže specifikoval, pouze ocitoval jejich zákonné vymezení a uvedl, že dovolání odůvodní do čtrnácti dnů. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání doplnil povinný prostřednictvím svého zástupce podáním ze dne 12. 1. 2007, opraveným podáním ze dne 14. 1. 2007, jimiž namítal, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Odvolací soud se v odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyjádřil k tomu, že soud prvního stupně „uvozuje svůj výrok ... jako věc pro nezastupitelné jednání,“ zatímco odvolací soud jako „věc pro vynucení zdržet se užívání pozemků.“ Odvolací soud doplnil výrok o náhradě nákladů výkonu rozhodnutí „o adresáta,“ avšak soudu prvního stupně jeho pochybení nevytkl. V prvoinstančním rozhodnutí není uveden ani odkaz na příslušné zákonné ustanovení, na jehož základě byl výkon rozhodnutí nařízen. Poukázal i na to, že exekuční titul neobsahuje lhůtu ke splnění povinnosti podle §261a odst. 1 o.s.ř. a před výrokem není označen jako rozsudek pro zmeškání. Odvolací soud neprovedl povinným navržené důkazy a vycházel pouze z nepodloženého tvrzení oprávněného. Povinný se proto cítí bezmocným a v tomto spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní právní význam, a konstatoval, že právní názor odvolacího soudu stran předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí je správný a v souladu s obecnou rozhodovací praxí. Navrhl, aby bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto, případně – pokud bude shledáno přípustným – jako zjevně bezdůvodné odmítnuto nebo jako nedůvodné zamítnuto.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §241a odst. 2, 3 o.s.ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2005 pod č. 31). Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.); k vadám řízení uvedeným v §242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Podle §241b odst. 3, věty první, o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Podle §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu – obsahující správné poučení o opravném prostředku – byl povinnému doručen 2. 11. 2006. Dovolání ze dne 29. 12. 2006 neobsahovalo důvody, pro které se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (dovolací důvody). Soudu prvního stupně bylo doručeno faxem 29. 12. 2006, jeho originál byl téhož dne podán u pošty P. 1 a soudu prvního stupně doručen 2. 1. 2007, tj. poslední den dvouměsíční prekluzívní lhůty podle §241b odst. 3, věty první, o.s.ř. Povinný prostřednictvím svého právního zástupce doplnil dovolání o dovolací důvody podáním ze dne 12. 1. 2007 (téhož dne odevzdaným u pošty P. 1, opraveným podáním ze dne 14. 1. 2007 (téhož dne odevzdaným u téže pošty), soudu prvního stupně byla obě podání doručena 15. 1. 2007. Jak však již bylo uvedeno, poslední den lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, bylo úterý 2. 1. 2007 (§240 odst. 1, věta první, §241b odst. 3, věta první, §243c odst. 1, §57 odst. 2 o.s.ř.).
Uplynutím lhůty podle §241b odst. 3, věty první, o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými. K podáním, jimiž dovolatel (z vlastní iniciativy) doplnil po uplynutí uvedené lhůty dovolání, nesmí dovolací soud přihlížet. Výzva soudu prvního stupně ze dne 4. 1. 2007, č.j. 13 E 144/2005-25, doručená právnímu zástupci dovolatele dne 15. 1. 2007, aby dovolání, které neobsahuje všechny náležitosti, doplnil (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o.s.ř.), byla po uplynutí uvedené lhůty bezpředmětnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího, jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nejvyšší soud proto vadné a nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1, §43 odst. 2, §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Povinný, jehož dovolání bylo odmítnuto, je povinen zaplatit náklady, které oprávněný vynaložil v dovolacím řízení; náklady představují odměnu za zastupování advokátem ve výši 625,- Kč (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §10 odst. 3, §12 odst. 1 písm. a/ bod 3., §14 odst. 1, §15, §18 odst. 1, věta první, vyhlášky č. 484/2000 Sb.), paušální částku náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 176,- Kč, kterou je právní zástupce oprávněného povinen z odměny a náhrady odvést (§137 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2009
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu