ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.2407.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 2407/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného A. Č., proti povinné N. P., pro částku 1,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 4 Nc 2988/2006, o dovolání Mgr. R. V., soudního exekutora, proti usnesení Krajského soudu v Praze z 31. 12. 2007, č.j. 23 Co 556/2007-43, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud ve výrocích o nákladech exekuce a nákladech řízení potvrdil usnesení z 19. 4. 2007, č.j. 4 Nc 2988/2006-30, jímž okresní soud exekuci zastavil a k náhradě jejích nákladů a nákladů řízení zavázal povinnou, a dále pro nedostatek věcné legitimace odmítl odvolání soudního exekutora proti výroku o zastavení exekuce.
Pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadl soudní exekutor ve výroku o nákladech exekuce dovoláním (jehož přípustnost dovozuje z toho, že napadené rozhodnutí „se týká doposud právně nesourodě řešeného právního stavu a má tedy po právní stránce zásadní význam.“). Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“) spatřuje – posuzováno podle obsahu dovolání – v tom, že soudy obou stupňů „před zastavením exekuce nezkoumaly, jaké plnění bylo rozhodující pro stanovení výše odměny exekutora“. V závěru svého dovolání pak napadá nesprávnost posouzení (nedostatku) jeho aktivní legitimace k podání odvolání proti výroku o zastavení exekuce. Podle jeho názoru, je-li účastníkem exekučního řízení, pak nemůže být jeho účastenství zúženo pouze na možnost podání opravných prostředků do výroků o nákladech exekuce.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce, stejně jako usnesení o nákladech řízení, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Dovolání není přípustné ani v části napadající odmítnutí odvolání soudního exekutora do výroku o zastavení exekuce z důvodu nedostatku jeho věcné legitimace.
Ustanovení §238, §238a a §239 odst. 1, 2 o.s.ř. přípustnost dovolání v této části nezakládají, protože usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání, v jejich taxativních výčtech uvedeno není (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2002 pod poř. č. 196); přípustnost dovolání zde nelze opřít ani o ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., neboť odvolání není žalobou ani jiným návrhem ve smyslu tohoto ustanovení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2002 pod č. 196.
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. není dovolání proti výroku o odmítnutí odvolání přípustné rovněž, jelikož dovoláním napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. judikaturu uvedenou výše).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2009
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu