Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.08.2009, sp. zn. 20 Cdo 3120/2007 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3120.2007.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3120.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 3120/2007 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných a) H. Z., b) a. s. J. R., c) J. B., a d) MUDr. T. R., všech zastoupených advokátem, proti povinné A. W., pro 821.534,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 Nc 123/2006, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2006, č.j. 39 Co 367/2006 - 45, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (243c odst. 2 o. s. ř.): Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 28. 3. 2006, č. j. 20 Nc 123/2006 - 19, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného notářského zápisu sepsaného dne 21. 6. 2005, sp. zn. N 322/2005, NZ 277/2005, notářkou, k uspokojení pohledávky oprávněných v částce 821.534,- Kč s 5 % úrokem ročně od 30. 6. 2005 do zaplacení, nákladů oprávněných a nákladů exekuce, které budou určeny. Provedením exekuce byla pověřena JUDr. K. M., soudní exekutorka. Odvolací soud uzavřel, že z celého obsahu dohody účastníků zachycené v notářském zápisu a z kontextu obou částí tohoto zápisu je zcela nepochybné, že si účastníci sjednali možnost splátek dluhu pod ztrátou výhody splátek, na čemž nic nemění ani zjevná písařská chyba v datu, po němž se svoluje k výkonu (exekuci) zápisu, protože červenec 2005 jako měsíc první splátky je opakovaně v zápisu zmíněn. Námitky povinné zpochybňující vykonatelnost notářského zápisu proto považoval za neopodstatněné. Dále uvedl, že věcný přezkum platnosti dohody účastníků obsažené v notářském zápisu exekučnímu soudu nepřísluší, neboť titulem není hmotněprávní úkon, ale notářský zápis. K ostatním námitkám povinné, jež považoval pro nařízení exekuce za nerozhodné, již nepřihlížel (§44 odst. 10 ex. řádu). Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná (zastoupená advokátem) dovolání z důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř. Namítá, že soudy obou stupňů se nevypořádaly s její námitkou, že notářský zápis je neplatný, neurčitý a nesrozumitelný, že tudíž není materiálně vykonatelný, a nemůže být proto exekučním titulem. Stejně jako v odvolání namítá, že v dohodě o svolení k vykonatelnosti notářského zápisu se účastníci dohodli na tom, že výkon rozhodnutí nebo exekuce může být nařízen a proveden počínaje dnem 29. 6. 2005 po ztrátě výhody splátek, přičemž toto datum je potvrzeno i slovně, ačkoliv první splátka měla být podle notářského zápisu zaplacena až dne 28. 7. 2005, a že v dohodě o splacení dluhu, kterou strany sjednaly v části „B“ notářského zápisu, ani v jiné jeho části možnost ztráty výhody splátek dohodnuta nebyla. Z toho dovozuje, že zatím nemohlo dojít ke ztrátě výhody splátek a že tudíž na základě notářského zápisu nemohla být exekuce nařízena. Dále namítá, že notářský zápis není jasný a určitý ani v určení pohledávky, s jejíž vykonatelností měla souhlasit, a že dohoda o výši úroků z prodlení je v rozporu s kogentním ustanovením občanského zákoníku. Odvolacímu soudu též vytýká, že se nezabýval tím, že notářský zápis nebyl podepsán a sepsán se všemi spoluvlastníky domu čp. v kat. území N. M., obec P., neboť spoluvlastník MUDr. T. B., resp. jeho právní nástupci, nebyl této dohodě účasten; i z tohoto důvodu je dohoda podle jejího názoru neplatná a této neplatnosti se současně dovolává. Dále uvedla, že dluh, který měl být v dohodě uznán, v této výši a z tohoto důvodu (dlužné nájemné) neexistoval. Navrhla, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolání není přípustné. Nejvyšší soud již v řadě rozhodnutí judikoval (srov. např. usnesení tohoto soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 20 Cdo 977/2003, či usnesení ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3328/2007), že ve fázi nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) soud nezkoumá věcnou správnost - platnost - hmotněprávního úkonu, který je pokladem pro notářský zápis se svolením k vykonatelnosti [exekuční titul ve smyslu §40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu], a že se soud zabývá předpoklady pro nařízení exekuce toliko z pohledu exekučního titulu. Nezabývá se ale již tím, zda příslušný hmotněprávní úkon, jenž je podkladem pro notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, odráží skutečné hmotněprávní vztahy účastníků, na jejichž základě vznikla povinnému povinnost plnit, případně zda je či není platný. V rozsudku ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2001, pod poř. č. 15, Nejvyšší soud dále formuloval a odůvodnil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti exekuci, ačkoli oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení exekuce podle ustanovení §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a že pro nařízení exekuce podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je - obdobně jako u jiných titulů - podstatné, zda obsahuje všechny náležitosti stanovené pro jeho vykonatelnost, a nikoliv to, zda odpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky. Uvedené pak platí, i když notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není - na rozdíl od rozhodnutí soudů nebo jiných orgánů - vybaven účinky závaznosti a není ani sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem. Z uvedeného vyplývá, že má-li povinná za to, že oprávnění nemají na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok (ať již pro neexistenci dluhu, neplatnosti dohody či z jiných důvodů), může se proti exekuci bránit jedině návrhem na její zastavení. Případnou opravu zřejmé nesprávnosti notářského zápisu provede notář podle §60 notářského řádu. Jelikož není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., není dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c) ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. srpna 2009 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/04/2009
Spisová značka:20 Cdo 3120/2007
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.3120.2007.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08