ECLI:CZ:NS:2009:20.CDO.4299.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4299/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného O. R., zastoupeného advokátem, proti povinné A. C., s. s r. o., pro 50.551,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 50 Nc 4763/2004, o dovolání Mgr. Ing. R. O., soudního exekutora (dále jen „exekutor“), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 6. 2007, č.j. 40 Co 794/2007-28, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Exekutor je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci usnesení oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení 800,- Kč k rukám advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 11. 4. 2007, č.j. 50 Nc 4763/2004-15, v odvoláním napadeném výroku, jímž okresní soud uložil povinné zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši 7.735,- Kč.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl dovoláním exekutor s odůvodněním, že k úhradě nákladů exekuce měl být zavázán oprávněný.
Oprávněný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto. Vedle toho, že exekutor není k podání dovolání legitimován, protože není účastníkem exekučního řízení, dovolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Exekutor, jehož dovolání bylo odmítnuto, je povinen zaplatit náklady, které oprávněný vynaložil v dovolacím řízení; náklady představují odměnu za zastupování advokátem ve výši 500,- Kč (§1 odst. 1, §14 odst. 3, §15, §18 odst. 1, věta první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a paušální částku náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. ledna 2009
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu