ECLI:CZ:NS:2009:21.CDO.3095.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 3095/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce P. B., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Statutárnímu městu O., zastoupenému advokátem, o 57.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 322/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. března 2008 č.j. 16 Co 48/2008-68, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.589,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 6.11.2006, doručenou soudu prvního stupně dne 20.12.2006, domáhal, aby mu žalovaný \"zaplatil 57.000,- Kč s devíti procentním úrokem z prodlení ročně za dobu od 16.6.2006 do 30.6.2006, a za dobu od 1.7. do zaplacení s ročním úrokem ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace Č. n. b., vyhlášené ve V. Č. n. b., platné pro první den příslušného kalendářního pololetí\". Žalobu zdůvodnil zejména tím, že byl u žalovaného od roku 1999 zaměstnán v pracovním poměru jako vedoucí odboru školství a kultury, že dopisem žalovaného ze dne 21.4.2005 byl odvolán z funkce, že Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26.7.2006 sp. zn. 16 Co 157/2005 potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.11.2005 sp. zn. 61 C 181/2005, kterým bylo určeno, že odvolání žalobce z funkce je neplatné, že žalovaný dal přípisem ze dne 22.2.2006 žalobci výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, přičemž pracovní poměr skončil dne 31.5.2006, a že žalovaný má nárok na odstupné \"ve výši trojnásobku průměrného výdělku\", což vyplývá z \"kolektivní smlouvy na rok 2006, č. III bodu 3, uzavřené mezi statutárním městem O. a základními organizacemi odborového svazu státních orgánů a organizací dne 2.11.2005\", tedy ve výši 57.000,- Kč.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3.4.2007 č.j. 85 C 322/2006-38 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 21.289,10 Kč k rukám advokáta JUDr. B. J. Dospěl k závěru, že podle ustanovení §65 odst. 3 zákoníku práce \"odstupné náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny\", že žalobce byl odvolán dne 21.4.2005 a reorganizace proběhla u žalovaného teprve v únoru 2006, že \"výpověď ze dne 22.2.2006 i výpovědní doba spadají do doby mezi rozsudky okresního a krajského soudu\", kterými bylo určeno, že odvolání žalobce z funkce je neplatné, že v této době je třeba vycházet z toho, že odvolání je platné, a že žalobce \"samotnou výpověď nenapadl a odstupné mu nenáleží\".
K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 26.3.2008 č.j. 16 Co 48/2008-68 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 10.294,- Kč k rukám advokáta JUDr. B. J. Ztotožnil se s názorem soudu prvního stupně a uvedl, že, \"pokud měl žalobce za to, že mu výpověď byla dána právě v důsledku organizačních změn, které u žalovaného nastaly, měl napadnout tuto výpověď žalobou na neplatnost výpovědi s odůvodněním, že výpovědní důvod není dán\"; to žalobce neučinil a je proto nutné vycházet z výpovědi z pracovního poměru dané žalobci dopisem žalovaného ze dne 22.2.2006, z níž vyplývá, že \"je dávána žalobci dle §46 odst. 1 písm. c) ve znění §65 odst. 3 zákoníku práce, tedy z důvodu fikce nadbytečnosti\". Protože žalobce byl odvolán z funkce dne 21.4.2005 a nikoliv v souvislosti se zrušením funkce v důsledku organizační změny, požadované odstupné mu nenáleží.
Rozsudek odvolacího soudu, který mu (jeho zástupci) byl doručen dne 7.4.2008, napadl žalobce dovoláním v podání ze dne 26.5.2008, které zaslal soudu prvního stupně telefaxem dne 26.5.2008 a dne 9.6.2008 a jehož písemnou podobu zaslal soudu prvního stupně prostřednictvím držitele poštovní licence (Č. p., s.p.) dne 12.6.2009. Uvedl v něm, že \"rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam\", neboť \"řeší otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena\", že odvolací soud \"řešil otázku existence jeho nároku v rozporu s hmotným právem\", když dovodil, že mu odstupné nenáleží, neboť nesprávně aplikoval ustanovení §65 odst.3 zákoníku práce\".
Tímto způsobem podané dovolání žalobce odůvodnil v podání ze dne 1.9.2008, které odeslal prostřednictvím držitele poštovní licence (Č. p., s.p.) dne 5.9.2008 soudu prvního stupně a dne 8.9.2008 dovolacímu soudu.
Žalovaný navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl. Ztotožnil se s názorem odvolacího soudu, že \"odstupné poskytované zaměstnancům při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z funkce v souvislosti s jejím zrušením v důsledku organizační změny\".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (srov. §242 odst.1 o.s.ř.); rozsahem dovolacích návrhů není vázán jen v případech uvedených v ustanovení §242 odst.2 o.s.ř. Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu zvoleným rozsahem dovolacích návrhů) vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu proto není možné přezkoumat.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst.2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst.3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst.2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení §240 o.s.ř. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst.2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst.1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst.1 a §43 odst.2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu včas podáním v podobě telefaxového dokumentu dne 9.6.2008, doplněného předložením jeho originálu dne 12.6.2008 (k dovolání podanému telefaxem dne 26.5.2008 se nepřihlíží, neboť nebylo do 3 dnů doplněno předložením jeho originálu, popř. písemným podáním shodného znění - srov. §42 odst.3 věta druhá o.s.ř.) a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., neboť žalobce byl při podání dovolání zastoupen advokátem JUDr. V. J.
Dovolání žalobce obsažené v podání, které došlo soudu dne 9.6.2008, však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů rozsudek odvolacího soudu napadá; uvádí se v něm pouze to, že \"dovolání je přípustné dle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.\" a že \"odvolací soud řešil otázku existence žalobcova nároku v rozporu s hmotným právem, když dovodil, že odstupné žalobci nenáleží a nesprávně tak aplikoval ustanovení §65 odst. 3 zákoníku práce\". Protože žalobce v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř., mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do dne 9.6.2008 (srov. též §57 odst.2 větu první o.s.ř.). Žalobce však dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doplnil teprve podáním ze dne 1.9.2008, které odevzdal k přepravě soudu prvního stupně dne 5.9.2008 a dovolacímu soudu dne 8.9.2008. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalobce tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.875,- Kč [srov. §7 písm. c), §10 odst. 3, §15, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., a č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného advokát JUDr. B. J. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. §137 odst. 1 a 3 a §151 odst. 2 větu druhou o.s.ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [19% - srov. §47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů], tedy částka (po zaokrouhlení) ve výši 414,- Kč (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005). Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby žalovanému tyto náklady nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.589,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. června 2009
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu