ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.2544.2009.1
sp. zn. 22 Cdo 2544/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně L. F., zastoupené advokátem, proti žalovanému V. S., zastoupenému advokátem, o zaplacení 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 7 C 81/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2008, č. j. 15 Co 261/2008-53, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.115,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 30. září 2008, č. j. 15 Co 261/2008-53, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 23. března 2007, č. j. 7 C 81/2004-32.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce neúplné (blanketní) dovolání z něhož nebylo patrné, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ani čeho se domáhá.
Žalobkyně navrhla odmítnutí dovolání.
Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
Neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle §241b odst. 3 OSŘ se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se proto stává po uplynutí této lhůty bezpředmětnou. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítnout [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“) ze dne 15. února 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod C 1688].
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému doručen 6. 11. 2008. Neúplné (blanketní) dovolání podal žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce 30. 12. 2008. Uvedl v něm, že jej do 14 dnů podrobně odůvodní, což neučinil. Soud prvního stupně žalovaného následně usnesením ze dne 18. února 2009, č. j. 7 C 81/2004-61, vyzval, aby své podání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení usnesení doplnil s tím, že pokud tak neučiní, soud podání odmítne. Usnesení bylo žalovanému doručeno prostřednictvím jeho právního zástupce 2. 3. 2009. Dovolání o podstatné náležitosti žalovaný doplnil až podáním z 21. 3. 2009.
Protože včas podané dovolání žalobce postrádá řádné označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, tedy nesplňuje náležitosti řádného dovolání podle §241a odst. 1 o. s. ř. a zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit marně uplynula dnem 6. 1. 2009, Nejvyšší soud dovolání podle §241b odst. 3 a §43 odst. 2 o. s. ř. bez dalšího odmítl. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady vzniklé žalobkyni představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle §3 odst. 1, bodu 4 (z částky 150.000,- Kč), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů částku 8.200,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a činí celkem včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 19 % (§137 odst. 3 o. s. ř.) 10.115,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst. 2 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. srpna 2009
JUDr. František Balák, v. r. předseda senátu