Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.10.2009, sp. zn. 22 Cdo 3765/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.3765.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.3765.2009.1
sp. zn. 22 Cdo 3765/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. F., zastoupené advokátem, proti žalovaným: 1) obci H. M., a 2) Bc. J. S., oběma zastoupeným obecným zmocněncem, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 14 C 52/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. května 2009, č. j. 71 Co 81/2009-68, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 18. května 2009, č. j. 71 Co 81/2009-68, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Bruntále (dále „soud prvního stupně“) ze dne 11. prosince 2008, č. j. 14 C 52/2008-45, ve znění opravného usnesení ze dne 30. července 2009, č. j. 14 C 52/2008-75, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že obec H. M. „je výlučný vlastník pozemkové parcely číslo 675/4 zapsané na listu vlastnictví číslo 387 pro katastrální území H. M.“. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce neúplné (blanketní) dovolání, v němž pouze uvedla, že jej podává do rozsudku odvolacího soudu a že své dovolání prostřednictvím právního zástupce do 5 dnů odůvodní. Žalovaní 1) a 2) se k dovolání nevyjádřili. Neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle §241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se proto stává po uplynutí této lhůty bezpředmětnou. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2 věty první o. s. ř. odmítnout [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“) z 15. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod C 1688]. V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu byl žalobkyni doručen 26. 6. 2009. Neúplné (blanketní) dovolání podala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce 24. 8. 2009. Uvedla v něm, že jej do 5 dnů podrobně odůvodní, což učinila až podáním z 31. 8. 2009. Protože včas podané dovolání žalobkyně postrádá řádné označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, tedy nesplňuje náležitosti řádného dovolání podle §241a odst. 1 o. s. ř. a zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit marně uplynula dnem 26. 8. 2009, Nejvyšší soud dovolání podle §241b odst. 3 a §43 odst. 2 o. s. ř. bez dalšího odmítl. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalovaným náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalobkyni právo, nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 2. října 2009 JUDr. František Balák, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/02/2009
Spisová značka:22 Cdo 3765/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.3765.2009.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08