ECLI:CZ:NS:2009:22.CDO.4540.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 4540/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. K., zastoupené advokátem, proti žalovanému I. K., zastoupenému advokátem, o zrušení usnesení o schválení smíru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu pod sp. zn. 34 C 190/2005,o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu Praze ze dne 9. 5. 2007, č. j. 28 Co 51/2007-127, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku ve výši 2.550,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění :
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 5. 2007, č. j. 28 Co 51/2007-127, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 9. 2006, č. j. 34 C 190/2005-95.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu, že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
a dále, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaný navrhl zamítnutí dovolání.
Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§237 odst. 1 písm. c) OSŘ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání, žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále „Nejvyšší soud“) z 27. 3. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“) pod C 5042.
Vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780.
V případě přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu může být způsobilým dovolacím důvodem jen ten, jímž se namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokud však dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale toliko zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
18. 10. 2006, sp. zn. 28 Cdo 2551/2006, publikované v Souboru rozhodnutí pod č.
C 4666.
V dané věci dovolatelka nevymezila žádnou právní otázku, jejíž řešení by bylo řešením otázky zásadního právního významu. Pro rozhodnutí určující závěr soudu
o tom, že dovolatelka v době uzavření smíru trpěla duševní poruchou, která mohla mít nepříznivý vliv na její jednání je závěrem skutkovým, nikoli právním. Totéž platí ohledně námitek procesní povahy, neboť dovolací soud neshledává, že by dovolací přezkum tvrzených procesních pochybení odvolacího soudu stran hodnocení provedených důkazů či nepřipuštění dalších důkazů navržených žalobkyní mohly vést k rozhodnutí, jímž by dovolací soud zobecnil řešení určité procesní otázky pro jiné případy téhož či obdobného druhu.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně, dovolání žalobkyně podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému vznikly náklady (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ). Náklady vzniklé žalovanému představují odměnu advokáta za jeho zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, částku 2.250,- Kč, a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 276/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1, §160 odst. 1 a §167 odst 2 OSŘ.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 20. května 2009
JUDr. František B a l á k, v .r.
předseda senátu