ECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.1837.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 1837/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. J., proti žalovanému F. S., zastoupenému advokátkou, o 310.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 13 C 374/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. března 2009, č. j. 8 Co 185/2009-44, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 2. 2. 2009, č. j. 13 C 374/2008-27, ve spojení s opravným usnesením ze dne 17. 2. 2009, č. j. 13 C 374/2008-30, zastavil řízení na základě zpětvzetí žaloby, rozhodl, že žalobci bude po právní moci usnesení vrácen soudní poplatek 12.400,- Kč a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 52.479,- Kč.
K odvolání žalobce proti výroku o náhradě nákladů řízení Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 3. 2009, č. j. 8 Co 185/2009-44, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 51.527,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce nezastoupen advokátem dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci a vady řízení. Odvolacímu soudu vytýká, že jeho usnesení je zmatečné, chaotické, nedůvodné a protiústavní. Výroky o nákladech řízení považuje za nemravné, „absurdní“ a za „nehorázný hyenismus“. Žalobce dále popisuje skutkové okolnosti daného případu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání není přípustné, neboť směřuje proti výrokům, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovolatel sice není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že by měl sám právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř. (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. dána není, neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé a jeho přípustnost nezakládá ani žádné z dalších ustanovení občanského soudního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, č. 4, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. 22 Cdo 231/2000, ze dne 31. 10. 2001, publikovaný v časopise Soudní rozhledy, roč. 2002, č. 1, str. 10).
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl [§243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. května 2009
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu