ECLI:CZ:NS:2009:28.CDO.2673.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 2673/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. f. Č. r., zastoupeného advokátkou, proti žalované B. K., zastoupené advokátkou, o uzavření smlouvy, vedené u Okresního soudu v Písku, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2009, č. j. 6 Co 224/2009 – 65, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2009, č. j. 6 Co 224/2009 – 65, a rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 11. 9. 2008, č. j. 9 C 181/2008 – 36, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Písku k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích svým rozsudkem shora uvedeným potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 11.9.2008, č.j. 9 C 181/2008 – 36, kterým byla zamítnuta žaloba o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem kupní smlouvu č. 900499076 podle §10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., o převodu pozemku p.č. 167/12 v k.ú. D. N., za kupní cenu 83.079,- Kč na žalobce. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žalované, která měla v řízení úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 10.234,- Kč k rukám její právní zástupkyně.
Odvolací soud měl za prokázané, že žalobce prodal žalované kupní smlouvou č. 1018690406 ze dne 19.11.2004 pozemek p.č. 167/12 v k.ú. D. N., za kupní cenu 83.079,- Kč, a žalovaná byla z předkupního práva smluvně zavázána nabídnout žalobci v případě uvažovaného zcizení pozemky ke koupi. Měl rovněž za prokázané, že dopisem ze dne 31.7.2007 zaslala žalovaná žalobci nabídku k využití předkupního práva ohledně uvedeného pozemku. Žalobce tuto nabídku přijal a zaplatil žalované dne 21.9.2007 kupní cenu ve výši 8.338,- Kč. Na základě těchto skutečností se pak odvolací soud zabýval posouzením, zda předkupní právo bylo uplatněno v souladu s právní úpravou a potvrdil správnost závěrů vyvozených soudem prvního stupně. Měl za to, že soud prvního stupně posuzoval předkupní právo žalobce upravené v §10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb. správně podle ustanovení §602 až 606 občanského zákoníku. Podle jeho §605, není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit nemovitost do dvou měsíců po nabídce. Uplyne-li tato doba marně, předkupní právo zanikne. Podle názoru odvolacího soudu ve lhůtě dvou měsíců od nabídky žalobcem nebyla žalované zaplacena kupní cena podle kupní smlouvy ze dne 19.11.2004, která činila částku 83.079,- Kč. Žalobce však žalované zaplatil dne 21.9.2007 pouze částku 8.338,- Kč s tím, že si na úhradu kupní ceny započetl pohledávku ve výši 74.741,- Kč. Podle názoru odvolacího soudu však podmínky podle §580 občanského zákoníku pro započtení shora uvedené částky, která má představovat dosud nesplacené splátky kupní ceny žalovanou, nebyly splněny. Podle §580 občanského zákoníku, mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž splnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Tyto podmínky pro započtení nebyly podle názoru odvolacího soudu splněny, neboť splátky kupní ceny se s ohledem na bod 3 článku IV kupní smlouvy ze dne 19.11.2004 nestaly dosud splatnými a žalobce také neučinil žádný projev směřující k započtení. Protože nedošlo k vyplacení kupní ceny v době určené podle věty prvé §605 občanského zákoníku, předkupní právo zaniklo. Tato skutečnost podle názoru odvolacího soudu postačuje sama o sobě pro závěr, že žalobě na nahrazení projevu vůle nelze v daném případě vyhovět a dovolací soud se dalšími skutečnostmi, které by měly odůvodňovat zamítnutí žaloby již nezabýval.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce v zákonné lhůtě dovolání, jehož přípustnost dovodil podle §237 odst. l písm. c) o.s.ř., neboť se podle jeho názoru v tomto případě jedná o otázku zásadního právního významu, když v totožné věci bylo rozhodováno rozdílně u Krajského soudu v Praze č.j. 23 Co 43/2009 – 70 a u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Dopis ze dne 31.7.2007 je podle jeho názoru nabídkou ve smyslu ustanovení §10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb., podle kterého byla v případě uvažovaného zcizení žalovaná povinna nabídnout pozemek ke koupi žalobci za cenu, za kterou jej od žalobce získala. Žalovaná sama navrhla, aby pro stanovení kupní ceny byla zohledněna výše jí zaplacených splátek, žalobce návrh kupní ceny přijal a kupní cenu ve výši 8.338,- Kč v zákonné lhůtě 2 měsíců od přijetí nabídky žalované zaplatil. Nejedná se však o postup podle ustanovení podle §580 občanského zákoníku, tak jak byl posouzen odvolacím soudem, tj. setkání se pohledávek způsobilých k započtení, ale o stanovení ceny v souladu se shodnou vůlí účastníků. Žalobce tak splnil zákonnou podmínku předkupního práva, tj. zaplacení kupní ceny v době určené podle §605 občanského zákoníku.
Žalobce proto navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém obšírném vyjádření označila dovolání žalobce za zmatečné a postrádající označení otázky, která má po právní stránce zásadní význam. Dopis ze dne 31.7.2007 adresovaný žalobci, který označila jako nabídku koupě pozemku před uvažovaným zcizením – žádost o stanovisko k využití předkupního práva nepovažovala za nabídku k uzavření kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že v něm podle jejího názoru nebyly obsaženy podstatné náležitosti pro uzavření kupní smlouvy, měla za to, že návrh na uzavření kupní smlouvy nebyl učiněn. Podmínky pro to, aby soud nahradil vůli žalované smlouvu uzavřít tedy nebyly dány. Dovolání žalobce podle jejího názoru není přípustné ani důvodné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. l, §241 odst. 1 o.s.ř.). Přípustnost dovolání lze dovodit podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. a uplatněný dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, by bylo možné podřadit pod §241a odst. 2 písm.b) o.s.ř., tedy pod tvrzené nesprávné posouzení věci.
Jak již bylo zmíněno výše, prodal žalobce žalovanému kupní smlouvou ze dne 19.11.2004 výše označený pozemek p.č. 167/12 v k.ú. D. N. za kupní cenu 83.079,- Kč. Následně pak pojala žalovaná úmysl pozemek prodat, ale byla na základě uvedené kupní smlouvy vázána podle §10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb. povinností nabídnout za takové situace pozemky žalobci v rámci předkupního práva, neboť jak vyplývá ze zákonné úpravy, k pozemkům převáděným podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné a v případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu. Žalovaná dopisem ze dne 31.7.2007 předkupní právo zrealizovala. Žalobce toho využil a zadal příkaz bance k proplacení částky 8.338,- Kč,- na účet žalované. Jednalo se o částku, kterou uhradila žalovaná žalobci z celkové prodejní ceny předchozí kupní smlouvy stanovené částkou 83.079,- Kč. Úhrada tedy byla provedena v souladu s ustanovením §605 občanského zákoníku, který stanoví, že není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí oprávněná osoba vyplatit nemovitosti do dvou měsíců po nabídce. Žalobce v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu nejen nabídku předkupního práva přijal, ale současně i vyplatil podíl v zákonné lhůtě (viz Právní rozhledy 2008, č. 2, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 1996/2005).
Základní otázkou, kterou je třeba v této souvislosti zodpovědět je otázka, zda má být dopis ze dne 31.7.2007 posouzen jako pouhá výzva žalované za účelem zjištění, zda žalobce využije svého předkupního práva k uvedeným pozemkům nebo zda jej posoudit jako řádný návrh na uzavření kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že dopis je formulován jako nabídka koupě pozemků před uvažovaným zcizením a pro případ využití je v něm obsažena žádost o vyplacení kupní ceny ve výši, za jakou žalovaná pozemek získala do svého vlastnictví včetně lhůty k jejímu proplacení, posoudil Nejvyšší soud výše uvedený dopis jako řádnou nabídku předkupního práva a zákonné podmínky předkupního práva považuje za splněné. To tím spíše, že žalovaný obdržel od žalobce částku podle ujednání plynoucího z předkupního práva. S problematikou předkupního práva se Nejvyšší soud v obdobných případech již vypořádal (viz sp. zn. 28 Cdo 3059/2009, 28 Cdo 2728/2009).
Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací jsou podle §226 o.s.ř. a návazných ustanovení vázáni právním názorem Nejvyššího soudu. V dalším průběhu řízení bude rozhodnuto též o nákladech řízení před dovolacím soudem.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 18. září 2009
JUDr. Josef R a k o v s k ý, v. r.
předseda senátu