ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.3814.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 3814/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci úpadce Z. d. M., o schválení konečné zprávy, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 K 94/99, o dovolání věřitelů 1/ Ing. J. K., 2/ J. H., 3/ J. R., 4/ A. K., 5/ S. R., a 6/ Ing. J. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. ledna 2006, č. j. 2 Ko 145/2005-490, takto:
I. Dovolání se odmítají.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 22. srpna 2005, č. j. 39 K 94/99-465, odmítl Krajský soud v Brně pro opožděnost odvolání konkursního věřitele Ing. J. K. proti usnesení téhož soudu ze dne 19. května 2004, č. j. 39 K 94/99-339.
O odvolání konkursních věřitelů Ing. J. K. a J. H. proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 22. srpna 2005 rozhodl Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením tak, že na základě odvolání prvního jmenovaného usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok), kdežto odvolání druhého jmenovaného odmítl jako podané osobou neoprávněnou.
Dovolání v záhlaví označených konkursních věřitelů proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“), jako objektivně nepřípustná. Přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání, totiž nezakládá žádné z ustanovení občanského soudního řádu (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2005, sp. zn. 29 Odo 1050/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2005, pod číslem 57). Totéž platí pro přípustnost dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání J. H. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 381/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2006, pod číslem 174)
J. R., A. K., S. R. a Ing. J. P. nejsou k podání dovolání proti napadenému usnesení ani subjektivně oprávněni (§243b odst. 5, §240 odst. 1 a §218 písm. b/ o. s. ř.), jelikož žádný z jeho výroků se jich netýká. Totéž platí pro dovolání Ing. J. K. v rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku napadeného usnesení a pro dovolání J. H. v rozsahu, v němž směřuje proti prvnímu výroku napadeného usnesení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2009
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu