ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.4798.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 4798/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně P., a. s., zastoupené JUDr. Ing. I. R., advokátem, proti žalovaným 1. J. F., a 2. Z. K., zastoupeným JUDr. A. V., advokátkou, o zaplacení 723.853,15 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze, sp. zn. 39 Cm 148/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. června 2007, č.j. 12 Cmo 83/2007 - 185, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné na náhradu nákladů dovolacího řízení 13.300,- Kč, do rukou jejich právní zástupkyně.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. srpna 2006, č. j. 39 Cm 148/2002 - 152, kterým tento soud zamítl žalobu o zaplacení částky 723.853,15 Kč s příslušenstvím.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přičemž rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.
Závěr, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí a podle něhož žalovaní jakožto jednatelé společnosti D. F. s. r. o. neporušili povinnost podat návrh na prohlášení konkursu na majetek této společnosti, neboť ke dni, k němuž jim zanikla funkce jednatelů, nebyla v úpadku, je závislý na konkrétních okolnostech projednávané věci a je významný jen pro tuto věc. Postrádá tudíž potřebný judikatorní přesah a napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.
Zpochybňuje-li dovolatelka závěr odvolacího soudu o tom, že společnost D. F. s. r. o. měla v době, kdy v ní žalovaní vykonávali funkci jednatelů, majetek převyšující její závazky, uplatňuje dovolací důvod vymezený v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím však přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nelze.
Jak Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.
Při úvaze o přípustnosti dovolání proto Nejvyššího soud nepřihlížel k těm argumentům, které dovolatelka spojuje s tvrzením o existenci vady řízení
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátkou za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“). Podle ustanovení §3 odst. 1 bodu 5, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §19a vyhlášky činí sazba odměny 26.000,-Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50%, tj. na částku 13.000,-Kč, jelikož zástupkyně žalovaných učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč tak dovolací soud přiznal žalovaným k tíži dovolatelky celkem 13.300,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 19. května 2009
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu