ECLI:CZ:NS:2009:29.ODO.1092.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1092/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužníka P. s. b. d., o návrhu věřitele F. T. B., zastoupeného JUDr. P. V., advokátem, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 77 K 32/2005, o dovolání navrhujícího věřitele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2006, č. j. 1 Ko 498/2005-501, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání navrhujícího věřitele proti v záhlaví označenému usnesení (jímž Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání navrhujícího věřitele usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2005, č. j. 77 K 32/2005-457, o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka) Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že otázka míry, v jaké má být v konkursním řízení podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) prováděno dokazování o pohledávce navrhujícího věřitele, pro kterou dovolatel přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Vedle závěrů obsažených ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (na které napadené rozhodnutí výslovně odkazuje) jde např. o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 29 Cdo 5044/2007 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročníku 2008, pod číslem 54).
O rozpor s hmotným právem nemůže jít již proto, že posuzování míry osvědčování nebo dokazování rozhodných skutečností v konkursním řízení je otázkou výkladu norem práva procesního.
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/, odst. 2 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2007) proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu nemůže být dovolání přípustné.
Pro úplnost se dodává, že přihlédnout ke skutečnostem, nastalým po vydání napadeného usnesení Nejvyššího soudu zapovídá §241a odst. 4 o. s. ř.; ty naopak mohou být použity v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 714 / 2009.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 a §146 odst. 3 o. s. ř., tedy tím, že dovolání bylo odmítnuto a u žalovaného žádné prokazatelné náklady tohoto řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. března 2009
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu