ECLI:CZ:NS:2009:29.ODO.1543.2006.1
sp. zn. 29 Odo 1543/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka ve věci návrhu M. C., zastoupené JUDr. M. Č., advokátem, za účasti B. d. B., družstva, zastoupeného JUDr. L. I., advokátkou, o provedení zápisu v evidenci členů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cm 36/2001, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. února 2006, č. j. 14 Cmo 204/2005-35, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 23. února 2005, č. j. 8 Cm 36/2001-21, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh na uložení povinnosti B.d. B., družstvu, (dále jen „družstvo“) provést v evidenci členů zápis o vzniku členství navrhovatelky tak, že se stává členkou družstva od 20. srpna 2001, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně i s jeho právním závěrem, že navrhovatelka se nestala členkou družstva při jeho založení, neboť podle ustanovení §227 odst. 2 a §224 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) se musí uchazeč o členství v zakládaném družstvu zúčastnit ustavující schůze, protože k hlasování na této schůzi jsou oprávněny pouze osoby, které podaly přihlášku do družstva. Na ustavující schůzi mohou pouze přítomní uchazeči o členství hlasovat o výši zapisovaného základního kapitálu a o přijetí stanov družstva, přičemž usnesení je přijímáno většinou přítomných. Zákonem stanovený závazek k zaplacení členského vkladu během ustavující schůze může učinit pouze přítomný uchazeč o členství, přičemž seznam členů a výše členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali, tvoří přílohu notářského zápisu o průběhu ustavující schůze družstva. Pouze uchazeč o členství v družstvu, který se zúčastnil ustavující schůze, a zaplatil do patnácti dnů od jejího konání základní členský nebo vstupní vklad, se stane podle §227 odst. 2 písm. a) obch. zák. dnem vzniku družstva jeho členem. Navrhovatelka se ustavující schůze konané dne 26. července 2001 nezúčastnila. Zdůraznil, že v ustanovení §224 obch. zák. „se hovoří“ o uchazečích o členství, přítomných na ustavující schůzi, nikoliv i o těch, kteří se ustavující schůze nezúčastnili. Jen přítomní uchazeči se mohli na ustavující schůzi zavázat k členským vkladům a jen oni mohli být uvedeni v seznamu zakládajících členů družstva s uvedením výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., jejichž prostřednictvím lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že v rozporu s ustanovením §224 obch. zák. dovodil, že jen uchazečům o členství přítomným na ustavující schůzi družstva a těm, kteří zaplatí do 15 dnů od jejího konání základní členský vklad, vznikne podle §227 odst. 2 písm. a) obch. zák. dnem vzniku družstva členství v družstvu. Má za to, že splnila všechny zákonné podmínky, aby se jako uchazečka o členství v družstvu stala při jeho vzniku členkou, i když nebyla na ustavující schůzi osobně přítomna. Odvolací soud - i soud prvního stupně - nepřihlédly k tomu, že ostatní uchazeči o členství úmyslně znemožnili osobní účast navrhovatelky na schůzi. Dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že družstvo bylo založeno v rozporu s dobrými mravy, neboť jako o uchazečka o členství byla postupem ostatních uchazečů „poškozena na svém právu sdružovat se za účelem výhodné privatizace bytového fondu a přišla o možnost stát se vlastnicí družstevního bytu“. Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Přípustnost dovolání proti výroku rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, upravuje ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde, neboť rozsudek soudu prvního stupně byl prvním rozhodnutím ve věci. Zbývá tak posoudit přípustnost dovolání podle písmene c).
Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).
Již v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož na to, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., s tím, že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) nebo ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srov. k tomu shodně i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06).
Protože od výše uvedeného závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci, jsou pro řešení otázky přípustnosti dovolání právně nevýznamné dovolací námitky, jimiž je namítáno, že skutková zjištění odvolacího soudu jsou neúplná a nesprávná, neboť jde o námitku nesprávných skutkových zjištění podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jež není způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává, a potud má dovolání ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. za přípustné, ve výkladu ustanovení §224 odst. 3, 5 a 6 obch. zák. v návaznosti na ustanovení §227 odst. 2 písm. a) obch. zák. co do podmínky účasti uchazeče o členství na ustavující schůzi družstva.
Podle ustanovení §224 odst. 3 věty první obch. zák. na ustavující schůzi družstva jsou oprávněny hlasovat osoby, které podaly přihlášku do družstva.
Z ustanovení §224 odst. 5 věty první obch. zák. vyplývá, že ustavující schůze družstva vede k jeho založení, jestliže se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu.
Podle ustanovení §224 odst. 6 věty první obch. zák. průběh ustavující schůze družstva se osvědčuje notářským zápisem, jehož přílohou je seznam členů a výše jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi zavázali.
Ustanovení §227 odst. 2 písm. a) obch. zák. určuje, že po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov vzniká členství při založení družstva dnem vzniku družstva.
Shora citovaná ustanovení upravují podmínky, za nichž vznikne členství v družstvu při založení družstva, a dobu vzniku členství. Podmínkou vzniku členství v družstvu je nepochybně podání přihlášky do družstva, jak vyplývá z ustanovení §224 odst. 3 věty první obch. zák. Určuje-li ustanovení §224 odst. 5 věta první obch. zák., že ustavující schůze družstva vede k jeho založení, jestliže se na ní uchazeči o členství zavázali k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu, je další podmínkou vzniku členství při založení družstva účast těch, kteří si podali přihlášku do družstva, na ustavující schůzi družstva. Jen uchazeči o členství přítomní na ustavující schůzi se mohou zavázat k členským vkladům. Přitom ustavující schůze družstva vede k jeho založení pouze tehdy, zavázali-li se uchazeči o členství k členským vkladům dosahujícím stanovené částky zapisovaného základního kapitálu.
Jestliže dovolatelka nebyla přítomna na ustavující schůzi, není ani uvedena v seznamu členů s výší jednotlivých členských vkladů, k nimž se na ustavující schůzi uchazeči o členství zavázali, jenž je podle ustanovení §224 odst. 6 obch. zák. přílohou notářského zápisu osvědčujícího průběh ustavující schůze družstva. To znamená, že se nezavázala v důsledku své nepřítomnosti na ustavující schůzi družstva k členskému vkladu podle ustanovení §224 odst. 5 věty první obch. zák. a nesplnila jednu z podmínek vzniku členství.
Námitkou, že družstvo bylo založeno v rozporu s dobrými mravy, se dovolací soud nezabýval, protože předmětem sporu nebyla (ne)platnost založení družstva, ale uložení povinnosti zapsat navrhovatelku do evidence členů družstva.
Jelikož se dovolatelce správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání navrhovatelky bylo zamítnuto a družstvu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. ledna 2009
JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu