ECLI:CZ:NS:2009:3.TDO.1646.2008.1
sp. zn. 3 Tdo 1646/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 o dovolání podaném obviněným M. T., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 7 To 231/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 663/2007, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 3 T 663/2007, byl obviněný M. T. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil skutky popsanými pod body 1), 2) a 3) výroku rozsudku, a dvojnásobným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil skutky popsanými pod body 4) a 5) výroku rozsudku. Za uvedené trestné činy byl obviněný podle §250 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody.
O odvolání obviněného rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 7 To 231/2008, jímž toto odvolání podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný M. T. jako osoba oprávněná dovolání, a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
V odůvodnění mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že v rámci svého odvolání namítal řadu skutkových zjištění, se kterými se soud prvního stupně v hodnocení důkazů nezabýval. Odvolání tedy nesměřovalo do volného hodnocení důkazů. Odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil ve věci úplná a správná skutková zjištění, které mají oporu v provedených důkazech. S tímto závěrem se ovšem dovolatel neztotožňuje. Ve svém odvolání totiž namítal skutková zjištění, která v protokolu o hlavním líčení před soudem prvního stupně zcela chybí. Dovolatel se domnívá, že bylo na místě, aby odvolací soud provedl důkaz zvukovým záznamem, který byl o hlavním líčení před soudem prvního stupně pořízen, neboť by jednoznačně vyplynulo, že protokol je neúplný. Odvolací soud tak dle názoru dovolatele pochybil, když svou přezkumnou činnost zaměřil pouze na protokol o hlavním líčení. Nemohl učinit zodpovědný závěr v tom, že soud prvního stupně učinil ve věci úplná a správná skutková zjištění, když se s nimi vůbec neseznámil. Rozhodnutí soudu prvního stupně zůstává částečně neodůvodněno ve vztahu k namítaným skutkovým zjištěním, se kterými se soud ve svém rozhodnutí nevypořádal. V návaznosti na tuto absenci pak nemohl být rozsudek přezkoumán soudem odvolacím.
S ohledem na výše uvedené pak dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 7 To 231/2008, a rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 3 T 663/2007, zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Hodoníně k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného se vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) a konstatovala, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je určen k takovému použití v dovolacím řízení, jehož předmětem je přezkoumání ryze formálního rozhodnutí odvolacího soudu, při jehož vydání nedošlo k věcnému projednání řádného opravného prostředku (viz rozhodování podle §148 odst. 1 písm. b/, §253 odst. 1 tr. ř.). V daném případě však bylo dovoláním napadené rozhodnutí výsledkem postupu odvolacího soudu podle §254 odst. 1 tr. ř., spojeného s obligatorním přezkumem napadeného rozhodnutí z hlediska důvodnosti uplatněných odvolacích námitek. Tyto se podle odůvodnění podaného odvolání ze dne 7. 4. 2008 dotýkaly výtek tehdejšího odvolatele proti způsobu hodnocení provedeného dokazování a tím i kvality skutkových zjištění, rozhodných pro posouzení jeho viny. Napadá-li dovolatel v této návaznosti postup odvolacího soudu, jakým byla přezkoumána správnost a odůvodněnost všech oddělitelných výroků rozsudku a v jehož rámci byl následně přijat závěr, že soud prvního stupně učinil ve věci úplná a správná skutková zjištění, pak taková dovolací argumentace nemůže věcně naplňovat ani jediný do úvahy připadající důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. o nesprávném právním posouzení skutku, popř. jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolatel se totiž nezabývá žádnými úvahami, ze kterých by byly dovoditelné námitky věcně naplňující posledně uvedený dovolací důvod a založené na vytýkané nesprávnosti aplikace norem hmotného práva, ale v rámci zpochybnění kvality provedeného dokazování poukazuje na vadnou, resp. neúplnou protokolaci průběhu hlavního líčení. Navíc tak činí bez bližší specifikace jednacího dne, ke kterému se jeho výtka vztahuje, popř. bez konkretizace rozporu mezi způsobem provedení a způsobem zaznamenání toho kterého tam prováděného důkazu. Takto zaměřeným odůvodněním podaného dovolání dovolatel zcela vybočuje z mezí dovolacího řízení.
S ohledem na výše uvedené státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a aby toto rozhodnutí za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí.
Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, nebo byl-li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů.
V dané věci prvá alternativa tohoto dovolacího důvodu nemohla být dovolatelem namítána, neboť Krajský soud v Brně rozhodl o jeho odvolání ve veřejném zasedání konaném dne 12. 6. 2008. Dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. není dán v případě, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítnuto, neboť tento dovolací důvod dopadá pouze na ty případy, kdy došlo k zamítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana byla zbavena práva přístupu ke druhé instanci (viz rozh. NS ČR 3 Tdo 68/2002, obdobně 7 Tdo 916/2002, 6 Tdo 115/2002). Druhá alternativa tohoto dovolacího důvodu by pak v posuzovaném případě byla naplněna toliko za předpokladu, že by napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející bylo skutečně zatíženo vadami předpokládanými v dovolacích důvodech podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., dovolatel však ve svém dovolání na žádný z nich neodkazuje.
Jediným dovolacím důvodem, který by v projednávané věci teoreticky připadal v úvahu, by mohl být dovolací důvod uvedený v ustanovení §256b odst. 1 písm. g) tr. ř., a sice že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolatel však zpochybňuje způsob hodnocení důkazů soudy obou stupňů, když tvrdí, že skutková zjištění nemají oporu v provedeném dokazování. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za částečně neodůvodněné a namítá, že tudíž nemohlo dojít k jeho odsouzení. Z napadeného usnesení (str. 2, 3. odstavec) i z rozsudku soudu prvního stupně (str. 6) je přitom zřejmé, z jakých důvodů a na jakém důkazním podkladě soudy obou stupňů v projednávané věci vycházely z odlišných skutkových zjištění, než jaká měly podle dovolatele učinit, a na kterých následně založily závěr o jeho vině a právní posouzení stíhaného skutku jako trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. Tyto závěry soudy ve svých rozhodnutích v rozsahu předpokládaném v ustanovení §134 odst. 2 tr. ř. a §125 odst. 1 tr. ř. náležitě vyložily a odůvodnily. V důvodech svého rozhodnutí se odvolací soud a zejména soud prvního stupně podrobně zabýval výpověďmi svědků, uvedl, proč nemá pochybnosti o jejich tvrzeních, a naopak proč považuje výpověď dovolatele za účelovou a nevěrohodnou. Výpovědi svědků korespondují s listinnými důkazy a všechny tak tvoří ucelený řetězec. Rozhodnutí netrpí vnitřními rozpory, argumenty jsou logicky provázané. K argumentaci dovolatele ještě třeba poznamenat, že v průběhu hlavního líčení byla důsledně dodržována jeho procesní práva, ke každému provedenému důkazu se měl možnost vyjádřit, čehož také využíval. Nevznesl námitky proti protokolu podle §57 odst. 1 tr. ř.
S poukazem na uvedené tak Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. ledna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka
Vypracoval:
JUDr. Pavel Šilhavecký