ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.426.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 426/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce V. Ch., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému Z. V., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 12 C 114/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. dubna 2007, č.j. 11 Co 737/2006-122, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 14.434,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Stručné odůvodnění
podle §243c odst. 2 o. s. ř.:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. dubna 2007, č.j. 11 Co 737/2006-122, potvrdil jako věcně správný rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne
11. května 2006, č.j. 12 C 114/2001-104, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 500.000,- Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; odvolací soud též rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Žalobce uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadl dovoláním.
Toto dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nelze posuzovat jako rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel otázku výkladu ustanovení §451 odst. 2 občanského zákoníku zpochybňuje konkrétními skutkovými tvrzeními, aniž by objasnil, v čem podle něj má spočívat naplnění jím výslovně uplatněného dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b)
o. s. ř. Pokud je takto v dovolání fakticky uplatněn (§41 odst. 2 o. s. ř.) dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, a jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné
pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Podané dovolání bylo proto odmítnuto podle §243b odst. 5
o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c) téhož zákona.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 a 146 odst. 3 o. s. ř., když v dovolacím řízení žalovanému vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 11.830,- Kč /srov. §2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. účinné od 1. 9. 2006/ a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 12.130,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaného, představována částkou 14.434,70 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. března 2009
JUDr. Pavel P a v l í k , v. r.
předseda senátu