ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.515.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 515/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce S. z. z. ž. p.-V., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) O. D., 2) B. D., a 3) S. m. Z., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 35 C 26/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 22. srpna 2007, č.j. 59 Co 30/2007-129, takto:
Dovolání žalobce se odmítá.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.):
Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II., bodu 12 zákona č. 7/2009, jímž byl změněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím dovolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno.
Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne
26. října 2006, č.j. 35 C 26/2006-92, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1
písm. b) o.s.ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. [srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 30 Cdo 1685/2004,
in www.nsoud.cz nebo též ASPI (automatizovaný systém právních informací), judikát publikován pod identifikačním číslem JUD34195CZ, v němž dovolací soud zaujal následující právní názor: „Žalobu na určení neplatnosti právního úkonu, stejně jako žalobu na určení vlastnictví k věci, jež byla předmětem takového úkonu, může podat
i osoba, jež nebyla účastníkem smlouvy. Úspěch takové žaloby je podmíněn tím,
že určení existence tohoto právního vztahu, jehož subjektem je třetí osoba, ovlivní právní postavení žalobce vůči žalovanému.“, příp. právní závěry obsažené v dalším rozsudku dovolacího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. 30 Cdo 2509/2006, in ASPI, judikát publikován v cit. systému pod identifikačním číslem: JUD38326CZ].
Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., nesměřuje k podmínce existence otázky zásadního právního významu.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř. per analogiam, když podmínky pro aplikaci §146 odst. 3 cit. zák. splněny nebyly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. září 2009
JUDr. Karel P o d o l k a , v. r.
předseda senátu