ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.4106.2007.1
sp. zn. 32 Cdo 4106/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Moniky Vackové v právní věci žalobkyně A. C. Ltd., zastoupené Mgr. M. S., advokátem, 1) J. J., zastoupenému JUDr. Š. Š., advokátkou, 2) B. S., zastoupenému JUDr. J. F., advokátem, 3) P. K., zastoupenému opatrovnicí J. Č., vyšší soudní úřednicí Obvodního soudu pro Prahu 7, o zaplacení 621 171,95 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 287/2003, o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2007, č.j. 18 Co 656/2006-154, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání druhého žalovaného podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2007, č.j. 18 Co 656/2006-154, v rozsahu jeho výroku, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20. dubna 2006, č.j. 10 C 287/2003-106, opravený usnesením téhož soudu ze dne 18. května 2006, č.j. 10 C 287/2003-108, ve vyhovujícím výroku ve věci samé ve vztahu k druhému žalovanému co do částky 420 687,50 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst. 3, větu první, o. s. ř.), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatel v dovolání napadl, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).
Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je však zřejmé, že dovolatel žádnou právní otázku zásadního významu, která by měla judikatorní přesah, nevymezil. Za stavu, kdy otázka platnosti ručitelského prohlášení je otázkou výkladu konkrétního právního úkonu a kdy Nejvyšší soud neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, mohl by být zásadní právní význam napadeného rozhodnutí naplněn pouze v případě, že by odvolací soud řešil tuto otázku v rozporu s hmotným právem. K takovému závěru však dovolací soud nedospěl, neboť dovodil-li odvolací soud, že ručitelské prohlášení druhého a třetího žalovaného z hlediska požadavku určitosti právního úkonu obstojí, jelikož je v něm zajišťovaný závazek identifikován nezaměnitelným způsobem, žádného tvrzeného právního pochybení se nedopustil.
Lze tak uzavřít, že dovolání druhého žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání druhého žalovaného pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř.].
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť druhý žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2009
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu