ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.985.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 985/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně L. M., zastoupené advokátem, proti žalovanému L. K., zastoupenému advokátkou, o určení splatnosti půjčky, vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově pod sp. zn. 110 C 5/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. prosince 2007, č. j. 8 Co 708/2007-75, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 3. srpna 2007,
č. j. 110 C 5/2007-44, určil, že „doba plnění půjčky žalovaným žalobkyni ve výši 120.000,- Kč se určuje 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku“ (výrok I.),
a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne
4. prosince 2007, č. j. 8 Co 708/2007-75, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil
ve výroku I. a změnil jej ve výroku II.; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
I když žalovaný avizuje použití dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/
o. s. ř., z obsahu jeho dovolání vyplývá, že uplatnil výhradně dovolací důvod podle
§241a odst. 3 o. s. ř. Vytýká-li odvolacímu soudu, že se měl zabývat otázkou, zda byla mezi účastníky smlouva uzavřena a jaké postavení měli účastníci v tomto závazkovém vztahu, napadá tím výhradně skutkový závěr, z nějž odvolací soud při svém právním posouzení věci vyšel, a to že žalobkyně půjčila žalovanému dne 27. 11. 2000 částku 100.000,- Kč a dne 16. 1. 2001 částku 20.000,- Kč, přičemž splatnost půjčky byla ponechána na vůli žalovaného. Protože základem dovolací argumentace žalovaného jsou výtky směřující proti správnosti skutkových zjištění, která odvolací soud převzal od soudu prvního stupně, a jež jsou v poměrech přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nezpochybnitelná, nenabízí tak k dovolacímu přezkumu žádnou otázku zásadního právního významu, která by byla způsobilou přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. založit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004 a SJ 130/2006).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první,
§224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyni nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. září 2009
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu