ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.447.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 447/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 13. května 2009 o dovolání obviněného T. P. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 12 To 420/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 114/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. P. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 9. 2008, sp. zn. 6 T 114/2008, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 6 T 114/2008, byl obviněný T. P. uznán vinným pod bodem I. rozsudku trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák. Za tento trestný čin a za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 4. 2008, sp. zn. 2 T 60/2008, který mu byl doručen dne 19. 6. 2008, a za trestné činy porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., kterými byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 6. 2008, sp. zn. 1 T 87/2008, který mu byl doručen dne 15. 8. 2008, byl obviněný odsouzen podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň byl tímto rozsudkem zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Pardubicích ze dne 26. 4. 2008, sp. zn. 2 T 60/2008, a výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 6. 2008, sp. zn. 1 T 87/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále byl obviněný tímto rozsudkem uznán vinným pod bodem II. rozsudku trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. P. odvolání proti výroku o trestu. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 12 To 420/2008, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. 12 To 420/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť je přesvědčen, že mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Obviněný považuje souhrnný trest za velmi přísný, protože se nedopustil typově závažnější trestné činnosti a nedopustil se ani žádného dalšího protiprávního jednání. Namítl, že mu správně neměl být dále uložen samostatný trest odnětí svobody za skutek uvedený v návrhu na potrestání Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 27. 7. 2008, č. j. 1 ZK 295/2008. Podle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro uložení tohoto trestu, neboť ve dnech 5. 6., 6. 6. a 25. 7. 2008 spáchal pouze dílčí útoky pokračujícího trestného činu, a dodal, že oba návrhy na potrestání Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové převzal až při jeho vzetí do vazby, tedy až po dokonání pokračujícího trestného činu. Z těchto důvodů má obviněný za to, že mu měl být uložen pouze souhrnný trest ohledně celého pokračujícího trestného činu podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák. a trestných činů, jimiž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, přičemž tento trest by měl být mírnější.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení, jakož i další rozhodnutí na ně obsahově navazující a přikázal, aby věc byla v potřebném rozsahu znovu projednána a rozhodnuta.
K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že dovolací důvod obsahově neodpovídá námitkám uplatněným v dovolání. V rámci dovolacího důvodu ve smyslu §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze namítat, že obviněnému byl uložen trest mimo sazbu stanovenou trestním zákonem, anebo byl uložen trest, který zákon vůbec nepřipouští. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve spojení s usnesením odvolacího soudu netrpí žádnou takovou vadou. Protože obviněný svými argumenty brojí proti uložení souhrnného trestu odnětí svobody, a tedy napadá aplikaci ustanovení §35 odst. 2 tr. zák., kterou lze zahrnout pod pojem „jiné hmotně právní posouzení“, odpovídal by povaze jeho námitek dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který však obviněný neuplatnil.
Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť je zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Nejvyšší soud v souladu s §59 odst. 1 tr. ř. posuzuje dovolání vždy podle jeho obsahu, i když je nesprávně označeno. V dovolacím řízení je vázán zákonným vymezením důvodů dovolání i obsahem námitek obviněného, které podřadil pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Dovolatel je v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. povinen odkázat v dovolání na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž ovšem obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se v dovolání opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení trestního řádu. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř., byť je na zákonné ustanovení obviněným formálně odkazováno. Označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. ř. přitom nemůže být pouze formální. Nejvyšší soud je povinen vždy nejdříve posoudit otázku, zda dovolatelem uplatněné dovolací námitky lze podřadit pod uplatněný dovolací důvod uvedený v §265b tr. ř., neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05).
Dovolání podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. lze podat, byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. S odkazem na tento dovolací důvod musí být obsahem námitek, buď že byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo že byl uložen trest co do druhu přípustný, avšak mimo zákonnou trestní sazbu. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. Dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. není nepřiměřenost trestu, ať již pociťovaného jako mírný, nebo přísný, nejde-li o nepřípustný druh trestu ani o překročení příslušné trestní sazby (srov. rozh. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Z hlediska naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nezáleží ani na tom, zda byl nepřípustný druh trestu nebo trest mimo trestní sazbu uložen jako trest samostatný, úhrnný, souhrnný, další nebo společný za pokračování v trestném činu.
Námitky obviněného směřující proti nepřiměřenosti souhrnného trestu a proti uložení samostatného trestu nelze podřadit pod uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nejvyšší soud zjistil, že obviněnému byl uložen přípustný druh trestu v rámci trestní sazby stanovené v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.
Obviněnému byl uložen souhrnný trest podle zásad stanovených v §35 odst. 2 tr. zák. V souladu s tímto ustanovením uloží soud obviněnému trest za trestné činy podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný. Soud prvního stupně zcela správně uložil za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. a) tr. zák., trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a trestné činy porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. souhrnný trest v rámci zákonné trestní sazby podle §238 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. ve výměře jednoho roku a šesti měsíců v rámci trestní sazby vztahující se na trestný čin z nich nejpřísněji trestný. Souhrnný trest ukládaný podle §35 odst. 2 tr. zák. není druhem trestu ve smyslu §27 tr. zák., ale je jen určitou formou ukládání trestu za více trestných činů spáchaných v souběhu. Obviněný nenaplnil uplatněný dovolací důvod ani námitkou, že mu správně neměl být dále uložen samostatný trest, neboť správnost uložení souhrnného či samostatného trestu nelze namítat v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného T. P. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. května 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek