ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.51.2009.1
sp. zn. 8 Tdo 51/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. ledna 2009 o dovolání obviněného R. K., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2008, sp. zn. 5 To 368/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově pod sp. zn. 103 T 99/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 103 T 99/2008, byl obviněný R. K. uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák., kterého se podle skutkových zjištění popsaných v bodě 1. dopustil tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně však od roku 2006 do 11. 2. 2008 v H., okres K., a jinde, na různých místech prodával a daroval dalším osobám omamnou a psychotropní látku sušené konopí seté, které obsahuje účinnou psychoaktivní látku delta-9-tetrahydrocanabinol, která je koncentrována v pryskyřici, přičemž konopí seté a pryskyřice z konopí jsou uvedeny v příloze č. 3 seznamu IV Úmluvy o omamných látkách zák. č. 167/1998 Sb., a delta-9-tetrahydrocanabinol (THC) je uveden v příloze č. 5 psychotropní látky zařazené do seznamu II. podle Úmluvy o psychotropních látkách zák. č. 167/1998 Sb., a to :
- J. A. nejméně v 5 případech za nejméně 500,- Kč nejméně 2 gramy marihuany,
- R. Č. nejméně v 7 případech za nejméně 500,- Kč nejméně 2 gramy marihuany,
- R. H. nejméně v jednom případě nezjištěné množství marihuany,
- nezl. R. H., nejméně ve dvou případech za nejméně 100,- Kč nejméně 0,5 gramu marihuany,
- nezl. D. H., nejméně ve dvou případech nezjištěné množství marihuany,
- R. K. nejméně ve 20 případech ze nejméně 3.000,- Kč nejméně 30 gramů marihuany,
- nezl. L. K., nejméně v 10 případech za nejméně 800,- Kč nejméně 2,5 gramů marihuany,
- nezl. A. L., nejméně v jednom případě za nejméně 100,- Kč nejméně 0,5 gramu marihuany,
- nezl. L. P., nejméně v jednom případě nezjištěné množství marihuany,
- D. P. nejméně v 5 případech za nejméně 250,- Kč nejméně 1 gram marihuany,
- R. R. nejméně v 10 případech za nejméně 500,- Kč nejméně 2 gramy marihuany,
- J. Š. nejméně ve 20 případech za nejméně 1.500,- Kč nejméně 5 gramů marihuany,
- M. U. za nejméně 30.000,- Kč nejméně 120 gramů marihuany,
- spoluobviněnému J. S. nezjištěné množství marihuany,
- dalším neustanoveným osobám,
kdy ve shora uvedeném období jiným osobám předal nejméně 145 gramů marihuany, kterou jmenovaní užívali.
Za tento trestný čin byl obviněný R. K. odsouzen podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen podle §39a odst. 3 tr. zák. do věznice s dozorem. Podle §55 odst. 1 písm. b) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci, a to plechové krabičky STR 8 se zbytky sušené zelené rostlinné hmoty, 2 mobilní telefony zn. SIEMENS A55 se SIM kartou a s nabíječkou SIM. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného J. S., který byl uznán vinným v bodě 2.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obvinění R. K. aj. S., a státní zástupce okresního státního zastupitelství v neprospěch obou obviněných proti výroku o trestu, o nichž Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. 8. 2008, sp. zn. 5 To 368/2008, rozhodl tak, že
I. z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu ohledně obviněného R. K. a podle §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák. obviněného R. K. odsoudil podle §187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří let a osmi měsíců, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle §55 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. tomuto obviněnému uložil trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty ohledně stejných věcí, jak to učinil i soud prvního stupně.
II. podle §256 tr. ř. odvolání státního zástupce uplatněné ve vztahu k obviněnému J. S. a odvolání obviněných R. K. a J. S. jako nedůvodná podle §256 tr. ř. zamítl.
Tento rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný R. K. prostřednictvím obhájkyně JUDr. H. C. z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovoláním podaným dne 31. 10. 2008, jehož obsah upřesnil doplňkem tohoto dovolání ze dne 11. 11. 2008. Podle obsahu takto podaného dovolání obviněný brojil proti tomu, že byl uznán vinným a odsouzen za trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zák. v jeho kvalifikované podobě podle odst. 2 písm. a) cit. ustanovení. Obviněný uvedl, že se v této podobě daného trestného činu nedopustil, neboť množství psychotropní látky, které měl distribuovat, nebylo tak vysoké, jak bylo podle skutkového stavu popsaného ve výroku rozsudku soudu prvního stupně zjištěno. V důsledku toho se neztotožnil s použitou právní kvalifikací ve vztahu k §187 odst. 2 písm. a) tr. zák., s tím, že s ohledem na nižší rozsah psychotropní látky, kterou distribuoval, nebyla splněna podmínka většího rozsahu stanovená v tomto ustanovení. Výkon trestu odnětí svobody, který mu byl oproti rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem ještě zpřísněn, na obviněného nepůsobí výchovně, ale spíše depresivně, jelikož se s uloženým trestem nemůže vyrovnat. S ohledem na své námitky obsažené v dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadený rozsudek i rozsudek soudu prvního stupně zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. uložil soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V případě, že by Nejvyšší soud neshledal návrh na opětovní projednání věci za správný, navrhl, aby o podaném dovolání rozhodl dovolací soud podle §265m odst. 1 tr. ř. sám rozsudkem.
K podanému dovolání se v souladu s §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřila státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství, která z obecných hledisek dovolání označila za přípustné. Ve vztahu k námitce obviněného, že nebyly splněny podmínky proto, aby byl uznán vinným podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. se ztotožnila se závěrem odvolacího soudu, který množství odebraných dávek správně dovodil ze svědky uváděné minimální frekvence a minimálního množství v jednotlivých případech odebrané drogy. Dovolání obviněného shledala zjevně neopodstatněným a navrhla, aby jej Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací §265c tr. ř. nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř., bylo podáno v souladu s §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. osobou oprávněnou, v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Při splnění těchto formálních podmínek dovolací soud dále posuzoval, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dovolání lze podat pouze z důvodů taxativně vymezených v §265b tr. ř., jejichž existence je podmínkou pro to, aby dovolací soud mohl dovolání přezkoumat.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, spočívá-li rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Na jeho podkladě je ve vztahu ke zjištěnému skutku možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V souladu se zjištěným skutkovým stavem lze proto namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným.
Z dikce tohoto dovolacího důvodu tedy vyplývá, že v rámci dovolacího řízení nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci procesních, a nikoliv hmotně právních ustanovení.
Obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř. Pouze formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů zde však nestačí a vede k odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 5 Tdo 482/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, roč. 2002, sv. 17, č. T-420.
Jak z obsahu podaného dovolání plyne, obviněný své výhrady založil na skutečnosti, že se činu nedopustil v takovém rozsahu, jak je ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně vymezen. V této souvislosti je nutné poukázat na to, že závěr o naplnění znaku „většího rozsahu“ uvedeného v ustanovení §187 odst. 2 písm. a) tr. zák., představující kvalifikační znak této přísnější právní kvalifikace, je dostatečně jasně a jednoznačně vyjádřen ve skutkových zjištěních, jak jsou výše pospána, a je výsledkem soudy nižších stupňů konaného dokazování a vyhodnocení provedených důkazů. Množství psychotropní látky, kterou obviněný distribuoval, je skutkovým zjištěním, které má oporu v provedeném dokazování. Právě proto, že bylo součtem distribuovaných jednotlivých dávek této látky konkrétním osobám zjištěno minimální množství 145 g marihuany, jde o skutkové zjištění, které je podkladem pro právní závěr o tom, že tato výše odpovídá znaku „většího rozsahu“.
Jestliže obviněný v rámci svého dovolání zpochybňoval toliko to, že jím předávané množství marihuany bylo nižší, než bylo stanoveno ve skutkovém zjištění rozsudečného výroku soudu prvního stupně, nelze tyto výtky po obsahové (materiální) stránce považovat za výhrady právní povahy. Obviněný své tvrzení o nesprávnosti právní kvalifikace ve vztahu k naplnění znaku ve „větším rozsahu“, určujícího použití kvalifikované podstaty uvedeného trestného činu podle §187 odst. 2 písm. a) tr. zák. totiž nezaložil na právních vadách, ale opíral je primárně o jiné skutkové zjištění, než které bylo na základě výsledků provedeného dokazování stanoveno.
S ohledem na to, že obviněný své námitky týkající se nesprávné právní kvalifikace vystavěl na nesouhlasu se skutkovým zjištěním, nelze je pokládat za výhrady uplatněné v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Mimo rámec dovolacího důvodu stojí taktéž výhrady, prostřednictvím kterých obviněný brojil proti přílišné tvrdosti trestu, jenž mu byl odvolacím soudem uložen, neboť pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §31 až §34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím žádného z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. ř. (srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.)
S ohledem na to, že z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze relevantním způsobem uplatnit námitky proti hodnocení důkazů a výsledným skutkovým zjištěním ani proti přílišné tvrdosti uloženého trestu, dospěl dovolací soud k závěru, že námitky obviněného stojí mimo rámec dovolacího důvodu, o který obviněný své dovolání opřel, a nedopadají ani na žádný z ostatních důvodů dovolání vymezených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř.
Nejvyšší soud s ohledem na uvedené okolnosti dovolání obviněného podle 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než jaký je uveden v §265b tr. ř.
Protože dovolací soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, rozhodl v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. ledna 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová