ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.33.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 33/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 11. 2010 stížnost obviněného P. M. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 6 To 80/2010, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného P. M. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. 46 T 5/2010, byl obviněný P. M. uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen ke společnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný P. M. odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci jako soudu odvolacímu.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 6 To 80/2010, podle §71 odst. 4, 6, tr. řádu ponechal obviněného P. M. z důvodů §67 písm. a), c) tr. řádu i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný P. M. stížnost s tím, že za skutky, které jsou mu kladeny za vinu a za které je momentálně ve vazbě, již jednou ve vazbě byl, a to v letech 2003-2004. Ve vazbě se tedy nachází podruhé za úplně stejnou věc. Přiznává, že se po propuštění na svobodu neúčastnil jednání soudu, a to z obavy a nedůvěry, protože nechápal, proč byl jako uprchlý souzen podruhé za stejnou věc. Nebyl nikdy na útěku, pouze pracovně mimo místo svého bydliště. Rozhodně popírá, že by se v případě propuštění na svobodu vyhýbal soudnímu řízení nebo pokračoval v páchání trestné činnosti. Chtěl by se zapojit do pracovního procesu, práci má zajištěnou. Svou trestnou činnost nikdy nepopíral, ale také vždy uváděl na svoji obhajobu důvody, proč ke všemu vlastně došlo. Jeho matka je ve špatném zdravotním stavu i její druh a velmi rád by se o ně staral. Závěrem své stížnosti uvedl, že v případě propuštění na svobodu by se zdržoval v místě bydliště svojí matky a účastnil se všech soudních jednání, a proto navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a bylo rozhodnuto o jeho propuštění z vazby.
Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného P. M. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažným zločinem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. S ohledem na charakter žalované trestné činnosti, je v případě obviněného P. M. dán i důvod vazby podle §67 písm. c) tr. řádu, tedy obava z opakování trestné činnosti. Pokud jde o obavu, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení nebo by opakoval trestnou činnost, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného P. M. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly shledány.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. listopadu 2010
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman