ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.126.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 126/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Rozvoj, stavebního bytového družstva , se sídlem v Opavě, U Cukrovaru 1282/9, proti povinným 1) M. H., a 2) D. H., pro 44.186,- Kč, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 21 E 115/2007, o dovolání povinného 1) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2009, č.j. 66 Co 706/2009-77, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím odmítl pro nepřípustnost odvolání povinného 1) proti usnesení ze dne 19. 2. 2009, č. j. 21 E 115/2007-61, kterým okresní soud k vypracování znaleckého posudku ohledně prodávaných nemovitostí ustanovil znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, Ing. Pavla Bradu.
Rozhodnutí krajského soudu napadl povinný 1) dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění od 1. 7. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
O ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. přípustnost dovolání opřít nelze, neboť rozhodnutí, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení o ustanovení znalce, není rozhodnutím ve věci samé (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2002 pod č. 48).
Protože přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení §238 a §238a o. s. ř. (nejde o věci zde uvedené), zabýval se dovolací soud již jen přípustností z pohledu ustanovení §239 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., které taxativně vyjmenovává nemeritorní rozhodnutí odvolacího soudu, jež může účastník napadnout dovoláním; rozhodnutí, kterým odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení o ustanovení znalce, zde však uvedeno není.
Lze tedy uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu. Nejvyšší soud je proto bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.), aniž by se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele (§241, §241b odst. 2 o. s. ř.), usnesením odmítl (§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Oprávněné, jež by měla na jejich náhradu právo, v tomto stádiu řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová,v.r.
předsedkyně senátu