ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1541.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1541/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněných a) České podnikatelské pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group , se sídlem v Praze 4, Budějovická 5, IČ 639 98 530, b) M. N. , zastoupené Mgr. Janou Zilvarovou, advokátkou se sídlem v Praze 10 - Vinohradech, Hradešínská 29, c) P. Š. , současně jako právní nástupkyně F. Š., a d) F. K. , zastoupeného JUDr. Jiřím Adamcem, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, Kollárova 1660, proti povinnému J. M. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici, zastoupenému JUDr. Janem Najmanem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Nám. Republiky 53, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 3 Nc 4062/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 28. dubna 2009, č. j. 15 Co 723/2008 - 123, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 10. 10. 2007, č. j. 3 Nc 4062/2003 - 33, ve výrocích v odstavcích prvém až čtvrtém o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekucí tam specifikovaných, a dále je potvrdil v odstavci šestém v části výroku o povinnosti povinného nahradit náklady řízení oprávněným P. Š. a M. N., a v odstavci sedmém ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi oprávněnými Českou podnikatelskou pojišťovnou, F. Š. a povinným, a v odstavcích osmém až jedenáctém ve výrocích o nákladech soudních exekutorů.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání v němž současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.
Usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 27. 7. 2009, č. j. 3 Nc 4062/2003 - 130, (jež v tomto výroku nabylo právní moci dne 19. 8. 2009), byl zástupcem povinného pro podání dovolání ustanoven JUDr. Jan Najman, advokát se sídlem v Pardubicích, Nám. Republiky 53, jenž podáním podaným k poštovní přepravě dne 9. 11. 2009, doručeným soudu prvního stupně dne 10. 11. 2009, dovolání povinného doplnil.
Nejvyšší soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení,
kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Vadu podání tedy dovolatel může odstranit jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout.
Protože ustanovený zástupce povinného v zákonné lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení soudu prvního stupně ze dne 27. 7. 2009, č. j. 3 Nc 4062/2003 - 130, (tedy do 19. 10. 2009) dříve učiněné podání dovolatele včas nedoplnil (vady dovolání neodstranil, takže dovolání postrádá náležitosti, důvody dovolání i obsahové vymezení dovolacích důvodů), nelze pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž mohl přihlédnout k doplnění dovolání podanému k poštovní přepravě dne 9. 11. 2009, doručenému soudu prvního stupně dne 10. 11. 2009.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť povinný nemá na náhradu nákladů právo a ostatním účastníkům v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu