ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1547.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1547/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné Telefónica O2 Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 4, Michli, Za Brumlovkou 266/2, zastoupené JUDr. Janou Kubištovou, advokátkou se sídlem v Praze 7 – Troji, Trojská 69/112, proti povinné Studio GENESE s. r. o. v likvidaci , naposledy se sídlem v Bavorovicích 39, Hluboká nad Vltavou, pro 19.967,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 Nc 7026/2007, o dovolání soudního exekutora Mgr. Kamila Košiny, se sídlem Exekutorského úřadu ve Zdíkově č. p. 79, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2009, č. j. 19 Co 2793/2009-25, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněné na nákladech dovolacího řízení 960,- Kč k rukám JUDr. Jany Kubištové CSc. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Okresní soud usnesením ze dne 22. 4. 2009, č. j. 17 Nc 7026/2007-15, zastavil exekuci (výrok I.), oprávněné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Milanu Broncovi na nákladech exekuce 7.735,- Kč (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce (výrok III.).
Krajský soud napadeným usnesením k odvolání oprávněné mimo jiné změnil výrok II. usnesení okresního soudu tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Kamilu Košinovi nepřiznal právo na náhradu nákladů exekuce.
Soudní exekutor napadl usnesení krajského soudu, a to výrok o nepřiznání náhrady nákladů exekuce, dovoláním.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4).
Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněné podle ustanovení §142 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty tvoří odměna advokáta 500,- Kč (srov. §14 odst. 3 a §15 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po snížení o 50% podle §18 odst. 1 téže vyhlášky), paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a částka 160,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou bude advokát povinen z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. rovněž patří k nákladům řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. června 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu