ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1745.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 1745/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Hlavního města Prahy , se sídlem v Praze 1, Mariánské nám. 2, IČ 00064581, zastoupeného JUDr. Karlem Brücklerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 30, proti povinnému L. Č. , zastoupenému JUDr. Pavlínou Fojtíkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 95/97, pro 79.987,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 8718/2007, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2009, č. j. 29 Co 169/2008 - 39, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
V záhlaví uvedeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 4. 2007, č. j. 14 Nc 8718/2007 - 5, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 7. 2007, č. j. 14 Nc 8718/2007 - 16, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 nařídil podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 13. 6. 2001, sp. zn. 8 C 176/2000, k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 79.987,- Kč s poplatkem z prodlení ve výroku tohoto usnesení specifikovaným, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 10.080,- Kč, pro náklady oprávněného v exekučním řízení a pro náklady exekuce, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Jiří Doležal, Exekutorský úřad Plzeň-jih. Odvolací soud z obsahu spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 176/2000 zjistil, že podkladový rozsudek byl povinnému doručen na adresu jeho bydliště uložením na poště dne 5. 9. 2001 (§46 odst. 1 a 4 o. s. ř., ve znění účinném do 1. 5. 2001), o čemž byl vyrozuměn, avšak zásilka zůstala nevyzvednuta. Vzhledem k tomu, že povinný netvrdil, že se v době uložení zásilky v místě doručování nezdržoval, a protože neprokázal své tvrzení, že exekuční titul, event. oznámení o uložení zásilky, převzala jiná osoba (jeho bývalá manželka), ani že pošta doručovala jemu určené zásilky do poštovní schránky jeho bývalé manželky bydlící v témže domě, dospěl k závěru, že exekuční titul je pravomocný (dnem 15. 9. 2001) a vykonatelný.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci, přičemž za zásadní po právní stránce považuje otázku, zda lze „proti uplatnění fikce doručení namítat pouze skutečnost, že se adresát v místě doručení nezdržoval, a nebo zda lze relevantně namítat i nesplnění ostatních předpokladů vyplývajících z textu §46 o. s. ř.“. Dovolatel poukazuje na to, že na adrese jeho trvalého bydliště bydlí dvě rodiny s příjmením Č., že poštovní doručovatelka mu zásilku (podkladový rozsudek) doručovala do bytu jeho bývalé manželky a že oznámení o uložení zásilky zřejmě předala do poštovní schránky, která mu nepatří. Doručení exekučního titulu tak nelze považovat za řádné, neboť „nedošlo ani k pokusu o zastižení adresáta, ani k tomu, že by byl adresát vhodným způsobem vyzván k vyzvednutí uložené zásilky“. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb.)
a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a s §130 exekučního řádu přípustné.
Závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je (formálně) vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávním právním posouzení věci. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že exekuční titul byl povinnému doručen (fikcí) a nabyl právní moci. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Za použití prvního z uvedených důvodů dovolatel nesouhlasí se skutkovým závěrem odvolacího soudu, že neprokázal své tvrzení o tom, že exekuční titul, event. oznámení o uložení zásilky převzala jiná osoba (jeho bývalá manželka), ani že pošta doručovala jemu určené zásilky do poštovní schránky jeho bývalé manželky bydlící v témže domě. I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, totiž přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [§238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř.] nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. 20 Cdo 3028/2005).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu